jako dub i má křtu podati, Ducha svatého vdechnúti, maje sám ducha pýchy a ožralství, ale ne Ducha svatého, by se rozpomenul na apoštoly Petra a Jana, o kterýchž se píše v Skutcích apoštolských, že když vstupovali do chrámu k hodině modlitebné, že řekli žebráku: „Vzhlédni na nás, což máme, to dáme. Ve jméno Ježíše Nazaretského ukřižovaného, vstaň a choď.“ I jestliže tvoji kněží to dají, což mají, stěžka ducha Páně dají, sami ho nemajíc a od sebe daleko jej zahnavše svými skutky. I není li lépe člověku bohobojnému, vuole Boží hledajícímu, křtu podati, než tomu knězi nezřízenému? Suď to každý podlé víry.
{Kmotrové odříkati se budú pýchy}textový orientátor Co pak kmotrové odříkati se budou pýchy, sami k tomu od několik mil přijevše s pýchou v rozličné přípravě, okrásivše se i přišli a jim hody skvostné připravili a druhdy jednoho nad druhého posadí. Tožť o to místo a pýchu sváda a hněv, veď též ti kmotrové to dítě od pýchy, sami jsúc pyšní a hněviví, a od skutkův ďáblových, a sami je vedúc. I jest vážené kmotrovství, kdož je rozvážiti chce, za jiného to Bohu slibovati, čeho sám člověk neplní, ani činí, neb v dobře činících křest Pánu Bohu se plní a vzácný jest. Více, paní Lži, kněží tvoji soudce se činí mocí Boží.
{Dítky zmrlé odsuzují za diblíky}textový orientátor Dítky zmrlé, kteréž v břiších neb při porodu zmírají, vyobcují z pohřebův jiných křesťan. Ješto to dítě bude pošlé z bohobojných manželuov ctnostně živých i v řádu a v cnosti sešlých se v hromadu, kteříž příliš budou toho žalostni, pro tu příhodu na ně dopuštěnú a bez jich vůle se to stane a rádi by za to smrt vzali. Tožť to dítě za nekřtěné položí a odsoudí za škřítka neb diblíka. A neřádná žena neb dívka počnúc s neřádným lotrem jedním, neb víc majíc a pášíc neřády, dítě zplodí, to zabije neb udáví, tožť to křtěnec. A to, kteréž oni vodou polejí, ješto kdyby tak mělo býti, sám Pán Buoh neprovinných byl by příčina zatracení a oni by měli větší moc spasení dávati než Pán Bůh. Protož nemá jich řeči ani soudům v tom věřeno býti, by pak neprovinného Pán Bůh zatracoval, ale jak jest před svého Syna umučením s těmi, kteříž mřeli bez hříchů smrtedlných, činil, kteříž ani obřezání, ani křtu docházeli, tak i s těmito učiní, neb bez příčiny a násilé. Dítě to se počne a v břiše neb při porodu umře, v jaký křest tu smrt Pán Buoh obrátí, není povinen kněžím toho oznámiti, než při své moci zuostaviti. Jakož jest učiniti ráčil i prvé, kdež evangelista položil, že z každého pokolení izrahelského dvanácte tisíc znamenaných oznámil. A potom ze všech národuov a pokolení viděl jest zástup, jehož žádný přečísti nemohl, kteříž následovali jsú Beránka a za ním chodili. I což beze lsti ke křtu přistúpiti nemuož a nesvévolně to samého Boha soud jest, ale ne kněžský a důmysluov jich lidských. Když pak pokřtění to dítě dojde a let těch, že zlé a dobré zná, jakož čas můž položen býti okolo dvanácti letech stáří, jak vtip dítěte ukazuje. Jakož příklad máme na Pánu Ježíši, že jsa ve dvanácti letech, že ukázal to, že zná zlé i dobré, ku příkladu hádal se s mistry a zákoníky. {Kmotrové mají dítě stavěti}textový orientátor A při takových letech mají rodičové neb kmotrové, i ti, jenž křtu půjčují a jej vedú, ty dítky postaviti před biskupa neb rozumějšího a života dobrého učitele a řéci na místě těchto neb tohoto přijali jsme byli křest a ke křtu jsme přinesli a křtili. I již známe rozum jeho, že zná zlé i dobré, teď jeho stavíme, jakožto rukojmě za něho, neb jest naučen již víře. Tu starší neb biskup zavolaje mládence i dí jemu: Přijal lis křest a přijímáš li? Kterýž odpovídaje dí: Přijal a přijímám. Odřek lis se ďábla i vší pýchy jeho a skutkuov jeho a odříkáš se? Dí: Odřekl a odříkám. Věříš li dvanácte článkuov víry křesťanské, tu počne jako při křtu od Boha Otce i Syna i Ducha svatého a všecku credu neb víru pořad? I dí: Věřím.
{Biřmování, pomazání, druhá svátost}textový orientátor Tu starší biskup dí: Jak jest mazán Pán
