ztrativ sílu nad lvem, múchám a blechám k trápení poddán. Augustýn píše: „Ze všech zvířat těla k zemi skloněny jsú, jediné člověčí vzhuoru pozdvižena a to proto, aby zhuoru hleděl.“ Nebo rozum k svrchním věcem ne k zemským pozdvižen byl. Neb sám Buoh rozeznávač jest mezi ctným a nectným. A protož má zvláštnost býti člověka následovati ctného, neb hovada jediného užitečného, kochaného následují.
{Vražda duchovní čtverá}textový orientátor Ale proti té dobrotě sú vraždy duchovní. První vražda duchovní stala se čtverým obyčejem. První, v srdci nenávidění bližního, jakož Jan ve Čtení dí: „Kdož nenávidí bližního, vražedlník jest.“ Druhá bývá, když plod duchovní dobrá vůle a úmysl dobrý bývá, některak udušen a tak jest tím horší a těžší, čím nebeský jest šlechetnější, svrchovanější a užitečnější než lidský. Třetí vražda utrhání řečí bližního, neb ten, komuž utrhají v svědomí, toho jenž slyší utrhání, zabit bývá, v kterémžto svědomí prvé byl živ skrze dobré jméno. Ale k tomu utrhání, aby byl hřích smrtedlný, přísluší troje příčina. První, když mluví kdo faleš. Druhá, když mluví z úmysla. Třetí, když mluví pro uškození na duši. Čtvrtá vražda, když potřeby tělesné chudému odpíráme. Neb o tom Augustýn praví: Pas hladem usilujícího, jestliže jsi jeho nepásl, zabil jsi ho.
{Vražda jazykem neb slovem troje}textový orientátor Vražda jazykem neb slovem bývá troje. První, přikázáním něco nad někým zle učiniti, tak Pilát zabil Pána Ježíše. Druhé, radou a ponucením, jako když kdo radí zabiti neb hřích učiniti pro nějaký užitek. A tak zabili jsú Židé Pána Ježíše ponucením obce. Třetí bývá pochlebenství, jako někdy pochlebuje jeden a nevystřeže a nepředloží zlého. O tom Jeroným na slova Ezechiele dí: „Člověk, člověk z domu izrahelského.“ {Člověk dvůj}textový orientátor Dvakrát dí člověk, člověk na znamení, že všeliký člověk má býti dvuoj. Člověk zevnitřní a člověk vnitřní. Ale kdož žádostmi hovadskými člověka vnitřního poškvrní a umrtví, již není člověk človětcký, ale hovadský. Co smrdutějšího Bohu než člověk sviňský, obžerství a kozel skrze smrad smilství a pes skrze zápal hněvu, vlk skrze závist, jakož každý vystříhá se, aby nebyl zevnitř jako hovado. Více se má vystříhati, aby nebyl hovadem vnitř. Znamenaj, kterak duše jest důstojnější nežli tělo, lání jest tělo. {Lání dvoje a lidské}textový orientátor Lež s svými sestrami také v této při vmísela: I povím k tomu, že lání jest dvoje, Boží a lidské. Neb Pán Buoh lál jest Kajnovi i zemi. Hodně lál jest Kristus fíkovému dřevu i Jeruzalému. Neb to lání všecko bylo pro neužitek a hřích, i to jest dobré. Ale lání lidské jest zlé. Jakož o tom v knihách Levitici psáno stojí: „Kdož laje otci, nebo mateři, smrtí umře.“ {Lání vystříhat se pro šesterú věc}textový orientátor I toho se sluší vystříhati pro šesterú věc. První, jakož radí a učí apoštol k Římanům: „Dobrořečte protivníkům vašim a nechtějte zlořečiti.“ Petr v své epištole dí: „Nenavracujíce zlého, zlosti za zlosti, ani zlořečení za zlořečení, ale dobrořečte.“ Druhé proto, neb také lání zase přichází na lajícího. O tom Augustýn dí: „Když zlostný laje, ďáblu laje i duši své.“ Třetí proto, že jest proti rozumu, o tom v knihách Numeri psáno stojí: „Kdež řekl Balam k Balach králi: Kterak zlořečiti budu lid, jehož Buoh nezlořečí?“ Aneb kterak mám jeho nenáviděti, jehož Buoh miluje? Čtvrté proto, neb lání bývá příčina vraždy. Jakož v knihách Královských dí: Goliáš lál Davidovi a zabit jest. Páté proto, neb poškvrňuje ústa lidská. O tom Jakub v své epištole dí: „Těmi ústy, kterýmiž chválíme Boha, těmi ústy lajeme lidem, jenž jsú stvoření ku podobenství Božímu.“ Protož jazyk obklíčen jest dvojí zdí před sebú, totiž kostmi a masem, zuby a pysky, aby nebyl hotov ke zlému. Šesté proto, neb vystrká z království Božího. O tom apoštol k Římanuom dí: „Ani lájce královstvím Božím vlásti budou.“
I musíme chudí býti netoliko v řeči, ale i v skutku. {Kristus chudobu zvolil a pro chudé přišel}textový orientátor Neb Kristus chudobu zvolil, kdy se jest narodil, když na světě byl, i když jest umřel. Druhá chudoba
