hned k vyznání sluší poslušenství a toto jest pravé, kteréž učinil Abraam. Jakož v knihách Genesis jest psáno, kdež jemu řečeno jest: „Vyjdi z země této a přátel tvých a z domu otce tvého a jdi do země, kterouž tobě ukáži.“ A on hned jest tak učinil, tak i my máme učiniti. Z země naší vyjíti, abychom zemské věci opustili a z přátelstva naší vuole vyšli. A když z našich hříchuov vyjdeme, od otce našeho vycházíme. Když svět se vší žádostí jeho opouštíme, od našich srdcí odlučujem, samých nebeských věcí žádáme, skrz Boží bázeň vycházíme z země naší milostí pravú k Bohu, z přátelstva utrpením pro Buoh z domu otcova. Když víru a náboženství máme, následujem Pána Boha a jeho poslušenství plníme.
{Poslušenství má šest stupňuov}textový orientátor Neb poslušenství má šest stupňuov. První stupeň jest plniti to, což Pán chce míti, o tom Augustýn dí: „Kdož vuole přikazujícího nečiní a po jiném přikázání postupuje, již se prvnímu protiví.“ Druhý stupeň poslúchati sprostně, neb mnohé vidění, že ani pro přikázání zámysluov hledají, k sprostnosti Božího poslušenství nepřistupují, aby je věrně a pokorně plnil. O tom v knihách Královských řekl král Ezechiáš, chlubě se, že plnil sprostně přikázání Boží. Třetí jest stupeň ochotně učiniti přikázání Boží, jakož jest Jozue učinil. Čtvrtý jest stupeň bez prodlení, jakož Zacheus učinil, o tom Matúš píše: „Zachee pospěšně sstup.“ A hned sstúpil a navrátil, ač koho by byl v čem oklamal. O tom doktor Jeroným dí: „Dokonalé jest poslušenství svú vuoli opustiti.“ Pátý stupeň jest mužně naplniti přikázání, jakož jest Pavel učinil, opustiv učení otcuov i učil učení Krista Ježíše. Šestý stupeň jest pokorně poslúchati, jakož Pán Ježíš řekl učedlníkuom: „Když učiníte všecky věci, což jsem přikázal vám, rcete: Nehodní služebníci jsme, neb nic víc jsme neučinili, než což jsme měli učiniti.“ To jsú řebříkové stupně. Neb řebřík jest mrtvý a nic bezstupný. {Řebřík do nebe}textový orientátor Ač jest poslušenství Boží řebřík, však sú jeho jistí stupňové: chudoba dobrovolná, zdržení od zlého, trpělivost a snesení všeho protivenství, jakožto řebřík jako Bůh, kterýž jest zjeven lidem, že anjelé po něm vstupovali na nebe. Protož máme znamenati, že jest stál na zemi, v kterémžto stání má se znamenati pravého úmysla stálost. Druhé, že dosahal nebe vrchem svým, to se znamenává, že z dokonalého Boha poslušenství do nebe jest jistá cesta. Na tom řebříku viděl jest sstupující i vstupující, to jest znamení, že vstupujem, když sami k Božímu poslušenství přistupujem a když jiné přivodíme, již sstupujem jako déšť, aby po sobě užitek přinesl. Neb se tu z deště užitek přináší z poslušenství, když se modlíme, ve Čtení a v myšlení, Boží vuole plnění hledíme, jakož jest přikázal: „Modlte se, abyšte nevešli u pokušení.“ Ale že Buoh zpolehl na ten řebřík, to jest a to se znamenává, že on jest pomocník a zachovatel k dobrému, jakož v Žaltáři psáno stojí: „Držal jsi ruku mú a u vuoli tvé dovedl jsi mě do města svatého tvého.“
{Užitek jest poslušenství}textový orientátor I užitek jest poslušenství Boží činiti. Neb činí poslušenství člověka, služebníka Božího. Neb jest čest v světě služebníkuom býti v sluhách králuov zemských počtu a k králuom svobodný přístup míti. Čím více služebníkem krále nebeského, ješto jej všickni tři stavové věčně znáti budou, anjelé, lidé i pekelníci. Ale neposlušným ukazuje Pán Buoh, že jeho nejsú služebníci, když brány nebeské zavírají před nimi. Jakož svatý Matúš dí: „Ne každý, kdo mi dí Pane, Pane, vejde do království mého, ale kdož činí vuoli Otce mého, jenž v nebesích jest.“ Ale poslušenství činí to, že Buoh za přítele je vyznává, o tom týž Matúš dí: „Kdož koli činí vuoli Otce mého, ten bratr, matka, sestra má.“ I to duostojenství, že jest matka, bratr a sestra, má člověk z toho, ale ne z jiného zachování vuole Boží, i tu jest matka Ježíšova, když skrze vuoli dobrú srdce Kristus se rodí, i tu apoštol vyznával matku Kristovu, kdež řekl k Galatuom: „Synáčkové moji, kterýmž vám opět radím, dokavadž
