jeho, že pro chudé jest ráčil na svět přijíti. O tom Augustýn dí: Kdož v hříších jest, chudý jest v milosti Boží. Též v Žaltáři Prorok dí: „Pro mizeru chudých, pro pláč nuzných, nyní povstanu, dí Pán.“ Třetí, neb jest chudé sobě zvolil. O tom Jakub v své kanonice dí: „A zdali nezvolil Buoh a je učinil bohaté, učiniv je dědice království Božího, jakož jest slíbil milovníkuom svým.“ Čtvrté nás k chudobě nutiti má, neb Buoh chudé spaseny činí. O tom prorok dí: „Odpustil chudému a nuznému a duše chudých spasí.“ A ve Čtení dí: „Blahoslavení chudí duchem, neb jich jest království nebeské.“
{Pomněti na chudé šesterým obyčejem}textový orientátor A má se pomněti na chudé šesterým obyčejem. První, je milujíc, o tom ve Čtení Kristus dí: „Chudé vždycky s sebú máte, ač jim dobře budete chtíti činiti.“ Druhé, rádi je slyšeti, jakož mudřec dí v Přísloví: „Kdož zatvrdí uši své k volání chudých i on bude volati a nebude uslyšán.“ Třetí, je rádi viděti, o tom v Ekleziastiku dí: „Od chudého neodvracuj očí svých pro hněv a nelaj hledajícím sebe.“ Čtvrté, s nimi ochotně mluviti, o tom též v Ekleziastiku dí: „K množství chudých ochotně se okaž.“ Páté, jich želejíce, o tom Job dí: „Spolu trpěla jest duše má s chudými.“ Šesté, máme chudým dobře činiti, o tom v Přísloví dí: „Cti Pána Boha z tvého statku, z prvních věcí tvých a z počátku obilé daj chudým. A budouť naplněny stodoly tvé sytostí a vína v presích tvých bude zbývati.“ {Dobrodiní osmero}textový orientátor Neb sám Buoh osmero dobrodiní ukazuje chudým. První, že Pán chudým pomáhá, o tom prorok dí: Pomohl jest Pán Buoh chudým z mizery. Druhé, že jim odpouští, jakož Izajáš dí: „Nad chudým smiluje se.“ Třetí, že je uslyšuje, o tom prorok dí: „Žádost chudých uslyšal Buoh.“ Čtvrté, že na ně pomní, o tom týž prorok dí: „Navěky zapomenutí nebude chudého.“ Páté, že Buoh pečliv jest o chudých, o tom prorok dí: „Já jsem žebrák a chudý a Pán pečuje o mě.“ O témž Ježíš ve Čtení dí: „Co ste pečliví, co byšte jedli neb pili a se odíli.“ Otec ví, že toho potřebujete, dříve než vyprosíte. Šesté, že chudým dává nebeské království k vladení a netoliko ale i k dávání jiným, o tom Jeremiáš dí: „Dají chudí prozbami království Boží.“ Sedmé, že je Buoh ctí, o tom prorok v Žaltáři dí: „Poctivé jméno jich před nimi.“ Neb když umírají, přenášeni bývají od anjeluov, o tom Lukáš dí, že když jest umřel žebrák, nesen jest od anjeluov v luono Abraamovo a bohatec pohřben v pekle. Osmé, že Buoh chudé soudce činí, o tom Matúš dí: „Vy, jenž jste mne následovali, sednete soudíce dvanáctero pokolení izrahelské.“ A tu milost ukázal chudým, že co se jim děje, sobě připisuje, kdež dí: „Co ste mému najmenšímu učinili, mně jste učinili.“ {Chudoba troje pravá}textový orientátor Protož pravá chudoba jest troje. První odplatná, druhá trpělivá, třetí nedající se lidem znáti. První chudých Jezu Krista, druhá světa chudých, chudých ďábla. První jest s odplatú, když ji tak mají, že všecko jest jim nic pro Buoh. Druhá bez odplaty, kteříž ji mají, k zboží přijíti nemohúc. Třetí svými. Protož o chudobě těch, jenž mnoho zboží mají, jehož ne páni, ale šafáři jsú, taková chudoba v lidech jest slavná, jakož to byliní v trní, neb mudřec v Přísloví dí: „Jestiť jako chudý, jenž žádosti zboží má.“ Neb v zboží dvojím obyčejem se těží, totiž dobře je rozdávaje a jeho nemiluje. Jakož jest Abel činil, najlepší dávaje, ten když zboží v škříni chová a na zlé obrací, ďáblu poklad činí. Ale kdož je upřímným srdcem dává, poklad činí v nebi. O tom Kristus dí: „Čiňte sobě poklady v nebi, kteréž nezhynou.“ A to jest, kdož upřímě co učiní, srdcem se jest již Bohu obětoval. Ale kteříž lakomé zboží v škříních zachovávají, duši svú i jiných, jichž jsú nekrmili, zabíjejí, kteříž pro chudobu zle činiti museli.
{Hřích bývá sedmerým obyčejem}textový orientátor I hřích bývá učiněn sedmerým obyčejem. První, skrz kochání,
