se zlé myslnosti, totižto pokrytství a odnese se, neb odejde od myšlení, jenž sú bez rozumu a bude trestán, totižto vypuzen od napadání nebo příští zlosti. Neb zajisté dobrotivý jest duch a nesprostíť zlořečeného od rtuov jeho, totižto od řeči jeho. Neb ledví nebo bedro jeho, svědek jest Buoh a srdce jeho zpytatel pravý a jazyka, totižto řeči jeho slyšíc. Nebo duch Boží naplnil jest okršlek zemský a to všecko, což v sobě drží, totižto člověk umění má hlasu, totižto rozumí hlasu.
{Spravedlivost čtverá}textový orientátor Neb čtverá jest spravedlivost: prodajná, nedostatečná, vítězná, statčivá. První spravedlivost jest prodána za peníze nebo za chválu marnú, pro nížto pán ve Čtení dí: „Varujte se pilně, abyšte se spravedlivostí vaší nečinili před lidmi, abyšte od lidí vidíni, totiž to chváleni byli.“ Druhá spravedlivost jest nedostatečná těch, kteří na čas věří a v čas pokušení odstupují, ačkoli dobře počnú, ale jestliže zle skonají, chválení odplaty nevezmú. Jako Jidáš Škariotský počal činiti a zle dokonal, dobré odplaty nevzal. Neb o tom dí apoštol k Galatuom: „Dobře činíce, nehyneme.“ Třetí spravedlivost jest vítězná a jako přílišná. O té mudřec v Ekleziastiku dí: „Nechtěj býti příliš spravedliv, ani více rozuměj.“ Než pokud potřebí, toť jsou ti, jenž z horlivosti, spravedlivosti pečliví jsou, o cizích hříších, kterak by byli vyčištěni a shlazeni a svých zatím zapomíná.“ Čtvrtá jest statčivá a pravá, kteráž jest cnost navracují každému, což jest jeho Bohu, bližnímu a sobě. {Bohu trojí věc navrátiti, bližnímu také, sobě také}textový orientátor Bohu trojí věc navrátiti máme nebo dáti. Čest Stvořiteli, milost Vykupiteli, bázeň soudci. Bližnímu trojí věc: poslušenství vyžšímu, svornost rovnému, dobrodiní nižšímu. Sobě člověk má vrátiti také trojí věc: čistotu srdce, ostříhání oust, dobrotu bez hříchu života. Neb Pán Buoh navracuje jemu připsané, jakožto klanění, plnění a milování, bližnímu spravedlivost, abychme jemu neuškodili. Druhé, aby jemu což nám přečinil, odpustil. Třetí, abychom se k němu z statku svého ukázali, jakož ve Čtení dí: „Cožkoli chcete, aby vám lidé činili, též i vy čiňte jim.“ Také máme na sobě vrátiti pokání hříchův, soudíce se nedůstojní, nehodní, jako apoštol k Korintuom dí: „Jestliže se sami rozsoudíme, jistě nebudem souzeni.“ Mudřec v Přísloví dí: „Ale spravedlivých stezka jako světlo svítí se a roste až do dokonalého dne.“
{Z spravedlivosti pochází desatero dobré}textový orientátor Ale z spravedlivosti desatero dobré pochází. První, že na tomto světě od zlého zprošťuje. Jakož mudřec dí v Příslovích: „Spravedlivost spravedlivých zprošťuje je a v nepřízni své vzchváceni budou zlostní.“ Daniel prorok mluvil k Abakukovi: „Buoh, Pán muoj, poslal anjela svého a zavřel jest ústa lvuom a neuškodili jsú mi.“ Neb před ním není nespravedlivost nalezena na mně. Druhé, že k časné živnosti zboží přispořuje, v Přísloví dí: „Spravedlivost pozdvihla jest národuov, ale hřích činí lidi bídné a mizerné.“ Třetí, že činí člověka pokojného, neb kdož jest spravedlivý, pokoj miluje, a tak místo připravuje Bohu v člověku. Čtvrté dobré, že naději člověku dává při smrti, v Múdrosti knihách dí: „Ale spravedlivý, kterúžkoli smrtí zastižen bude, duše jeho v odpočinutí bude.“ Páté, že člověka k blahoslavenství připravuje, jakož v Žaltáři dí: „Ty požehnáš spravedlivého.“ Šesté dobré, že pozdvihuje člověka k slávě. V Ekleziastiku dí: „Kdož činí spravedlivost, bude povýšen.“ Ve Čtení dí: „Stkvíti se budou spravedliví, jako slunce v království Otce jich.“ Sedmé, že zachovává padajícího od úrazu. V Žaltáři dí: „Když spravedlivý upadne, neobrazíť se, neb Pán Buoh podkládá ruku svú podeň.“ Osmé dobré, že spravedlivost víc se líbí Bohu než oběti. O tom v Příslovích dí: „Počátek dobrého jest činiti spravedlivost a jest vzácnější před Bohem, nežli oběti a ofěry.“ Deváté dobré, že spravedlivý po sobě plod pozůstavuje. O tom dí mudřec: „Spravedlivostí tvú zplozen jsem a učiněn králem.“ Desáté dobré, že spravedlivé súditi bude soud Boží v den soudný.
