krátká. O tom Job dí: „Chvála nemilostivých krátká jest, držeti budou buben a húsle a radujíce se v zvuku kocháním a dni své v rozkoši ztráví a okamžení vstúpí do pekel.“ {Radost duchovní čtverá}textový orientátor Ale radost duchovní z čtveré věci pochází. První, vidění božství, o tom Izajáš dí: „Krále v kráse své uzří.“ Druhé, vidění člověčenství, o tom ve Čtení dí: „Zajisté pravím vám, že uzříte syna člověka sedícího na pravici Boží.“ Třetí o rozkoši města, o tom v Zjevení dí: „Město to nepotřebuje Měsíce, ani Slunce, aby v něm svítila.“ Čtvrtá radost pochází od oslavení těla. O tom Augustýn dí: „Tak se radovati budou vším srdcem, vší myslí, vší duší, že všecko srdce, všecka mysl, všecka duše nestačí plnosti radosti.“ Ale ty vejdeš v kochání všech věcí a kochání jsú rozličné. Neb dvoje jest přirození a dobrovolné. Protož kochání přirozené není zásluha ani vina. {Kochání rozličné}textový orientátor Protož kochání dobrovolné jest dvoje, v Stvořiteli a v stvoření. V stvořiteli jest dobré, o tom prorok v Žaltáři dí: „Zpomínal jsem na Pána Boha a kochal jsem se.“ Kochání stvoření jest dvoje. Jedno jest ne proti Bohu, ale bez Boha, to jest hřích všední. Druhé jest proti Bohu, to jest hřích smrtedlný. {Pýcha nade všecko}textový orientátor A jakož zmínka prvé byla o pýše a o jiných zlostech, že pýcha chce nade všemi býti, želíť toho, když se jí kdo vrovnává. A tak z ní závist vychází a z závisti hněv. I musí se hněvati na toho, komuž závidí a hněv když se nemůž pomstíti, smútí se, a tak v tom smutku zléní. I z hněvu vychází lenost i hledajíc utěšení i činí se chovatedlného, totiž lakomého. Lakomstvo, že má na zbyt, snadně plodí obžerstvo a obžerstvo pro plnost hřícha uvodí do smilstva. Proti tomu hříchu skrušených jest.
{Jeden počátek}textový orientátor Jeden počátek, dvůj kořen, troje obživení, sedmerá hlava. Jeden ten počátek jest pýcha, neb z ní hříchové pocházejí, o tom psáno: Počátek všech hříchuov jest pýcha. Dvojí kořen, totiž bázeň zle se pokořujících a milost zle zapalující. Však všeliká bázeň pochází z milosti, neb nižádný nebojí se něco ztratiti, jediné by toho nemiloval a nechtěl míti. A troje obživení jest hřícha, totiž žádost tělesná, žádost očí, když co vidí a žádá to míti. A hrdost života v těchto třech věcech pase se a obživuje hřích. Sedmerá hlava, to jsú Pýcha, Závist, Hněv, Smilstvo, Lakomstvo, Obžerstvo, Lenost mezi kterýmiž jest pět duchovních a dvě hlavě tělesné, totiž Obžerstvo a Smilstvo, ty dva někdy se zjevně ukazují, když upřímně od nestúdných bývají činěny. A někdy pod nějakým podobenstvím dobrého také skryté oklamávají. {Chlubení sedmi hříchuov}textový orientátor Protož když Pýcha dí: Proto chci nad jinými býti, abych mohla prospěšná býti. Hněv dí: Nemá zlost ukázána, trpína býti, aby nepřivykla bývati. Závist: Jiným štěstí nežádám, aby se nepozdvihli štěstím. Lenost dí: Proto v usilování sobě odpustím, abych za nerozumnost nebyla počítaná. Lakomstvo dí: Proto mnoho zboží shromažďuji, aby pro nedostatek neudálo se krásti neb lúpiti. Obžerstvo dí: Proto tělo krmím, aby tím silnější bylo k službě Boží. Smilstvo: Na čas má každý k své vuoli živ býti. {Sedm hříchů k sedmi nemocem}textový orientátor Těchto sedm hříchuov přirovnává se ještě k jiným sedmi nemocem, než napřed povědíno jest. Pýcha otoku těla, Závist malomocenství, Hněv zbláznění neb vzteklosti, Lenost závratu, Lakomství vodnému teleti, Smilstvo zimnici, Obžerstvu padúcí nemoci. {Šelm sedm}textový orientátor Ještě třetím obyčejem přirovnávají se k sedmi šelmám. Pýcha, marná chvála, lvu, Zvist psu, Smilstvo svini, Lakomství ježku a žábě, Hněv nedvědu, Obžerstvo vlku, Lenost oslu. {Umučením Kristovým hříchy se tupí}textový orientátor Ale každému tyto šelmy hříchů těch jsú umučením Kristovým uléčeny, hlavy nakloniv na kříži, uléčil jest Pchu a zkazil. Modle se za nepřátely, uléčil Hněv a zkazil. Otevřením boku a těla svého Závist.
