[551r]číslo strany rukopisuhřéšné. A jakož milovníci tělesní svým zmileličkám na znamenie milosti tělesné dary posielají a dávají, též i my, pamětlivi jsúce veliké lásky Kristovy, kterúž jest měl i má i mieti bude do skonánie k nám hřiešným, dary zvláštnie a duchovnie milosti máme jemu poslati. A ti jistí darové jsú proměněnie starého člověka v nového. A kteraké jest to proměněnie? Ukazuje to sv. Pavel a řka, k Římenínóm 6: „Jakož jste poddali těla váše k slúžení nečistoty a nepravosti, též poddajte údy a těla váše k slúžení spravedlnosti a všeliké svatosti.“ A jinde die, Efezským 4: „Obnovte se duchem mysli vašie a obnovte se a oblecte se v nového člověka.“ Člověk starý jest v hřieších smrtedlných přěbývati a vedlé tělesných žádostí choditi. Pro něžto obnovme se duchem mysli našie, rostúc z jedné ctnosti do druhé, a obnovme se a oblecme se v nového člověka, to jest přijmeme na se dobré obcovánie pána Krista, jenž nový člověk podlé těla stvořen jest v životě panenském z čisté krve zpósobením Ducha svatého bez semene mužského. Potom bez hřiechu na tomto světě obcoval jest a pravým člověkem zjevil a ukázal se jest, umřev a náše spasenie dokonav, [551v]číslo strany rukopisuz mrtvých jest vstal novým obyčejem. Též i na nebe vstúpil mocností svého božstvie. A ty všecky věci byly sú nové a neobyčejné. A protož oblecme se my, křesťané, v toho nového člověka, to jest ty ctnosti, kteréž jest Kristus spasitel do sebe měl, na se přijmem. Onť jest, v světě přěbývaje, byl spravedlivý, svatý, pravý, dobrotivý, krotký, čistý, pokorný. Ktož tehda přijme na se spravedlnost, svatost a všelikú pravdu, lásku, pokoru, trpělivost, dobrotu, čistotu, skrovnost a jiné všeliké ctnosti, kteréž jest pán Kristus do sebe měl, ten se jest jistě v Ježíše Krista, v nového člověka oblekl. Abychom tehda v tomto novém létě v pána Ježíše Krista, kterýžto nový člověk učiněn jest a novú krev dnes pro ny hřiešné prolévati počal jest, mohli se obléci, starého člověka, totižto obyčeje zastaralé, zlého a nešlechetného obecenstvie, s sebe svrhúce, čtenie dnešnieho hodu s náboženstvím přěslyšme, jenž se píše, Lukáš, 2. kapitola: „V ten čas, když se dokonalo dnóv osm,“ etc. Dnes slavíme a pamatujem tři hody. První ochtáb božieho narozenie. Poněvadž v mnohých svatých přes rok ochtávy světíme. A v knihách Levitiku přikazuje Pán Bóh osmý den