[546r]číslo strany rukopisua hody učinil. A při obědě otázal jest třikrát Petra, miloval li by jeho, protože třikrát jeho byl zapřěl. A když po každém otázaní, miloval li by ho,[123]věta „protože třikrát jeho byl zapřel“ omylem zapsána dvakrát otpověděl jest, že ho miluje, poručil jest jemu třikrát pastýřstvie beranóv svých a ovcí svých. A po tom zvěstoval jest svatému Petru, kterú by smrtí měl oslaviti Boha, a řka: „Věrně, věrně pravi tobě, když jsi byl mlazší, opasoval jsi se a chodils, kam si chtěl. A když se zastaráš, ztáhneš ruce své, totižto na kříž, a chodils, kam si chtěl. A když se zastaráš, ztáhneš ruce své, totižto na kříž. A jiný tě opáše a povede tě, kam ty nechceš.“ A to jest řekl, kterú by smrtí měl oslaviti Boha.

A po té řeči ihned čte se dnešnie čtenie na mši o svatém Janu podlé zjednánie cierkve svaté. I počíná se takto: „Řekl jest Ježíš Petrovi: ‚Poď po mně!‘ “ Tu die sv. Jeroným: „Co jest jíti po Kristovi? Jedno hřiechy opustiti a ctností se přídržěti.“ Svatý Beda: „Poď po mně!“ Ne toliko chodem tělesných noh, ale vyplněním všelikých křesťanských mravóv. Neb die svatý Jan: „Kto die, že by v Kristovi přěbýval, má, jakožto Kristus jest chodil, i on choditi.“ Die svatý Augustin v knihách o pravém založení křesťanském: „Nenie podobné býti pravým křesťanem, když život i obecenstvie i skutkové jeho [546v]číslo strany rukopisunebývají přirovnáni k životu Kristovu.“ Sv. Cyprián die: „Na darmo ten jméno křesťanské přijímá, ktož Krista v ničemž nenásleduje.“ Opět sv. Augustin: „Ten sám pravý křesťan jest, jenž Krista v ctnostech a mraviech následuje, kterýž všem spolu milosrdenstvie činí, kterýžto nižádným bezprávím hnut nebývá, to jest ku pomstě, kterýžto cizí žalost jakožto svú vlastní na sobě čije.“ Lev papež die v kázaní o narození božiem: „Na darmo nazváni býváme křěsťané, když následovníci Kristovi nejsme, kterýžto pro to cestú se nazval jest, aby obecenstvie mistra bylo cesta a příklad učedlníka,“ aby, jakýž jest byl mistr, takový byl učedlník. Mistr zajisté řekl jest: „Učte se ote mne, žeť jsem tichý a pokorný srdcem. „Tu pokoru vyvol sobě slúha, jiež jest pán jeho následoval. Poněvadž on byl jest pokorný, kterak my chceme býti pyšní? Augustin o životu křěsťanském: „Zdali ty toho křěsťanem mníš, jehožto chlebem nebývá nikdy lačný nakrmen, jehožto nápojem nižádného chudého žiezen nebývá uhašena, jehožto oděvem nižádného chudého nahota nebývá odiena, pod jehožto střěchu nižádný pútník chudý nebývá přijat? Nedaj toho, Bože, aby kto křěsťan nazván byl,