lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A tmy již učiněny byly, a tak nepřišel bieše Ježíš k nim. J6,18 A moře dutím velikého větru povstávalo. J6,19 Tehdy když se byli otplavili honuov jako pětmezcietma neb třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři, a že bieše blízko od lodí, báli se. J6,20 Ale on řekl jim: „Jáť sem, neroďte se báti!“ J6,21 Tehdy chtěli ho vzieti na lodí, a ihned lodí přiběhla k zemi, k kteréž se táhli. J6,22 Druhého pak dne zástup, kterýž byl za mořem, viděl, že jiné lodíčky tu nebylo, než jedna, a že byl nevšel Ježíš s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili. J6,23 Potom pak jiné lodie byly připluly od Tiberiady k tomu miestu, kdežto byli jedli chleby děkujíce bohu. J6,24 Protož když uzřel zástup, že Ježíše tu nenie ani učedlníkóv, vstúpili sú na lodie a přijeli do Kafarnaum hledajíce Ježíše.

J6,25 A když ho nalezli za mořem, řekli jemu: „Mistře, kdy si sem přišel?“ J6,26 Otpověděl jim Ježíš a řekl: „Jistě, jistě pravím vám, hledáte mne ne proto, že ste divy viděli, ale že ste jedli chleby a nasyceni ste. J6,27 Čiňte pokrm, ješto nehyne, ale jenž zuostává k životu věčnému, kterýž syn člověka dá vám, nebo ten jest buoh otec vyznamenal.“ J6,28 Tehdy řekli k němu: „Co budeme činiti, abychom dělali dielo božie?“ J6,29 Otpověděl Ježíš a řekl jim: „Totoť jest dielo božie, abyšte věřili v toho, jehož jest on poslal.“ J6,30 Protož řekli k němu: „I které ty znamenie činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš? J6,31 Otcové naši jedli mannu na púšti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jiesti.“ J6,32 Tehdy řekl jim Ježíš: „Jistě, jistě pravím vám, ne Mojžieš dal jest vám chléb s nebe, ale otec muoj dává vám chléb s nebe pravý. J6,33 Neb chléb boží pravý jest, jenž s nebe sstúpil a dává život světu.“ J6,34 Tehdy řekli k němu: „Pane, dávajž nám vždycky chléb ten!“ J6,35 I řekl jim Ježíš: „Jáť sem chléb života. Ktož přicházie ke mně, nebude lačněti, a ktož věří v mě, nebude žiežniti nikdy. J6,36 Ale řekl sem vám, že ste viděli mě, a neuvěřili ste. J6,37 Všecko, což mi dává otec, ke mněť přijde a toho, ktož přijde ke mně, nevyvrhu ven. J6,38 Neb sem sstúpil s nebe, ne abych činil vuoli svú, ale vuoli toho, jenž mě jest poslal. J6,39 Neb tato jest vuole toho, jenž mě poslal, otcova, abych všecko, což mi jest dal, neztratil toho, ale vzkřiesil to v najposlednější den. J6,40 Neb tato jest vuole otce mého, jenž mě jest poslal, aby každý, ktož vidí syna a věří v něho, měl život věčný, a jáť jej vskřiesím v den najposlednější.“ J6,41 Tehdy reptali Židé o tom, že by řekl: Jáť sem chléb, jenž sem s nebe sstúpil. J6,42 I praviechu: „Však toto jest syn Jozefuov, jehož my známe otce i matku. Kterakž pak die tento, že jsem s nebe sstúpil?“ J6,43 Tehdy odpověděl Ježíš a řekl jim: „Neroďtež reptati vespolek, J6,44 žádný nemuož přijíti ke mně, jediné leč otec muoj, jenž mě poslal, přitáhne jeho; a jáť jej v poslední den vskřiesím. J6,45 Psáno jest v prorociech: Budú všickni učiti se ot boha. Každý, ktož jest slyšal od otce a naučil se, přijdeť ke mně. J6,46 Ne aby kto viděl otce, jediné ten, jenž jest ot boha, tenť jest viděl otce. J6,47 Jistě, jistě pravímť vám, ktož věří v mě, má život věčný.“

J6,48 „Jáť sem chléb života. J6,49 Otcové vaši jedli sú mannu na púšti a zemřeli sú. J6,50 Protož tentoť jest chléb s nebe sstupující, bude li kto jej jiesti, aby neumřel. J6,51 Jáť sem chléb živý, jenž sem s nebe sstúpil. J6,52 Bude li kto jiesti z chleba tohoto, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest za život světa.“ J6,53 Tehda svářili sú se Židé vespolek řkúce: „Kterak muož tento nám dáti tělo své k jedení?“ J6,54 Protož řekl jim Ježíš: „Jistě, jistě pravím vám, nebudete li jiesti těla syna člověka a píti jeho krve, nebudete mieti života v sobě. J6,55 Kto jie