jsa starý? Zdali muož v život matky své opět vjíti a naroditi se?“ J3,5 Odpověděl Ježíš: „Jistě, jistě pravím tobě, nenarodí li se kto z vody a z ducha svatého, nemuož vjíti do královstvie božieho. J3,6 Co se jest narodilo z těla, tělo jest. A což se jest narodilo z ducha, duchť jest. J3,7 Nediviž se tomu, že sem řekl tobě: Musíte se podruhé zroditi. J3,8 Vietr, kde chce, věje a hlas jeho slyšíš, ale nevieš, odkavad jde aneb kam se béře. Takť jest každý, kto se jest narodil z duchu.“ J3,9 Odpověděl Nikodem a řekl jemu: „Kterak mohú tyto věci býti?“ J3,10 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: „Ty si mistr v Izraheli, a tohoto neumieš? J3,11 Jistě, jistě pravím tobě, že což vieme, mluvíme, a co sme viděli, svědčíme, a svědečstvie našeho nepřijímáte. J3,12 Poněvadž zemské věci mluvil sem vám, a nevěříte, i kterak, budu li vám praviti nebeské, uvěříte? J3,13 Nižádný zajisté nevstúpil na nebe, jediné ten, který sstúpil s nebe, syn člověka, jenž jest v nebi. J3,14 A jakož Mojžieš povýšil hada na púšti, takť musí povýšen býti syn člověka, J3,15 aby každý, ktož věří v něho, nezahynul, ale aby měl život věčný. J3,16 Takť jest zajisté buoh miloval svět, že syna svého jednorozeného dal, aby každý, ktož věří v něho, nezahynul, ale aby měl život věčný. J3,17 Neb jest neposlal buoh syna svého na svět, aby soudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho. J3,18 Kto věří v něho, nebude súzen, ale ktoť nevěří, jižť jest odsúzen, neb nevěří ve jméno jednorozeného syna božieho. J3,19 A tentoť jest soud, že jest světlo přišlo na svět, a milovali sú lidé viece temnosti nežli světlo, neb biechu skutkové jich zlí. J3,20 Každý zajisté, kto zle činí, nenávidí světla a nepřicházie k světlu, aby nebyli tresktáni skutkové jeho. J3,21 Ale ktoť činí pravdu, přicházieť k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, neb v bohu učiněni jsú.“
J3,22 Potom přijide Ježíš a učedlníci jeho do země judské a tu přebýváše s nimi a křtieše. J3,23 Bieše pak i Jan křtě v Ennon podlé Salim, neb vody mnohé tu byly, i přicházeli mnozí a křtili se. J3,24 Neb ještě Jan nebyl vsazen do žaláře. J3,25 Tehdy stala se jest pohádka mezi učedlníky Janovými s Židy o očišťování. J3,26 I přišli k Janovi a řekli jemu: „Mistře, ten, který byl s tebú za Jordánem, jemuž si ty svědečstvie vydal, aj, křtíť a všickni se obrátili k němu.“ J3,27 Odpověděl Jan a řekl: „Nemuožť člověk vzieti ničehož, nebude liť jemu dáno s nebe. J3,28 Vy sami svědšíte mi, že sem řekl: Jáť nejsem Kristus, ale poslánť sem před ním. J3,29 Ktoť má nevěstu, ženichť jest, přietel pak ženicha, jenž stojí a slyší ho, radostí se raduje pro hlas ženichuov. Protož v tomto radost má naplněna jest. J3,30 Onť musí ruosti, ale já [se]text doplněný editorem menšiti. J3,31 Ktožť jest shuory přišel, nade všeckyť jest, ktoť jest z země, z zeměť jest a o zemiť mluví. Kto jest z nebe přišel, nade všecky jest, J3,32 a cožť jest viděl a slyšel, toť svědší, a svědečstvie jeho žádný nepřijímá. J3,33 Ale ktoť by přijal jeho svědečstvie, vyznamenal jest, že buoh pravdomluvný jest. J3,34 Neb kohož jest poslal buoh, slova božie mluví, nebo ne v mieru dává buoh ducha. J3,35 Otec miluje syna a všecky věci dal jest v ruce jeho. J3,36 Kto věří v syna, máť život věčný, ale ktoť jest nevěřící synu, nemáť života, ale hněv boží zuostává na něm.“
Kapitola IIII.
J4,1 Tehdy když poznal Ježíš, že sú uslyšeli zákonníci, že by Ježíš viece učedlníkuov činil a křtil nežli Jan J4,2 (ačkoli Ježíš nekřtil, ale učedlníci jeho), J4,3 opustil Judsko a otšel opět do Galilee. J4,4 A mějieše jíti skrze Samaří.
J4,5 I přijide k městu samařskému, jenž slove Sichar, vedlé poplužie, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému. J4,6 A byla tu studnice Jákobova. Tehdy ustav Ježíš s cesty, posadil se tak nad studnici. A bieše hodina jakožto šestá. J4,7 I přijide žena z Samaří
