počevše od starších, i zuostal Ježíš sám a žena uprostřed stojéci. J8,10 A pozdvih se Ježíš, řekl jie: „Ženo, kde sú, kteří na tě žalovali? A žádný tebe neodsúdil?“ J8,11 Kterážto řekla: „Žádný, pane.“ I řekl Ježíš: „Aniž já tebe odsúdím, jdi a již viece nechtěj hřešiti.“

J8,12 Tehdy Ježíš opět jim mluvil řka: „Jáť sem světlo světa; ktož mě následuje, nechodíť v temnostech, ale budeť mieti světlo života.“ J8,13 Protož řekli jemu zákonníci: „Ty sám o sobě svědectvie vydáváš, svědectvie tvé nenie pravé.“ J8,14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: „Jestliže já svědectvie vydávám sám o sobě, pravéť jest svědectvie mé, neb viem, odkud sem přišel aneb kam jdu. Ale vy neviete, odkud přicháziem aneb kam jdu. J8,15 Vy podlé těla súdíte, já nesúdím nižádného. J8,16 A pakliť já súdím, soud muoj jestiť pravý, neb sám nejsem, ale já, a jenž mě poslal, otec. J8,17 A v zákoně vašem psáno jest, že dvú člověkú svědectvie pravé jest. J8,18 Jáť sem, jenž svědectvie vydávám sám o sobě, a svědectvie vydává o mně ten, jenž mě jest poslal, otec.“ J8,19 Tehdy řekli jemu: „Kde jest otec tvuoj?“ Odpověděl Ježíš: „Aniž mě znáte, ani otce mého. Byšte mě znali, snad byšte i otce mého znali.“ J8,20 Tato slova mluvil jest, uče v chrámě, u pokladnice, a žádný ho nejal, neb ještě byla nepřišla hodina jeho.

J8,21 Tehdy řekl jim opět Ježíš: „Jáť jdu a hledáte mne, a v hřiechu vašem zemřete. Kamť já jdu, vy nemuožete přijíti.“ J8,22 I praviechu Židé: „Zdali sám se zabie, že die: Kam já jdu, vy nemuožete přijíti?“ J8,23 I vece jim: „Vy zduolu jste, já shuory sem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa. J8,24 Protož sem řekl vám, že zemřete v hřiešiech svých. Neb nebudete li věřiti, že já jsem, zemřete v hřiechu svém.“ J8,25 Tehdy řekli jemu: „Ty kto jsi?“ Řekl jim Ježíš: „Počátek, jenž i mluvím vám. J8,26 Mnohé věci mám o vás mluviti a súditi, ale ten, jenž mě poslal, pravdomluvný jest. A já, které věci slyšal sem od něho, tyť mluvím na světě.“ J8,27 A nepoznali, že otce svého pravieše boha. J8,28 Protož řekl jim Ježíš: „Když povýšíte syna člověka, tehdy poznáte, že já sem a sám od sebe nic nečiním, ale jakož mě naučil otec, tyť věci mluvím. J8,29 A jenž mě poslal, se mnúť jest a neopustil mne samého. Neb které věci sú libé jemu, činím vždycky.“ J8,30 A když ty věci mluvil, mnozí uvěřili v něho.

J8,31 Tehdy mluvieše Ježíš k těm, kteří uvěřili jemu, Židóm: „Zuostanete li vy v řeči mé, v pravdě učedlníci moji budete J8,32 a poznáte pravdu a pravdať vás vysvobodí.“ J8,33 I odpověděli jemu Židé: „Siemě Abrahamovo jsme a žádnému sme neslúžili nikdy. I kterak ty dieš: Svobodní budete?“ J8,34 Odpověděl jim Ježíš: „Jistě, jistě pravím vám, že každý, ktož činí hřiech, služebník jest hřiechu. J8,35 A služebník nezuostává v domu na věky, ale syn zuostává na věky. J8,36 Protož vysvobodí liť vás syn, právě svobodní budete. J8,37 Viem, že jste synové Abrahamovi, ale hledáte mě zabiti, neb řeč má nechápá se vás. J8,38 Já, což sem viděl u otce svého, toť mluvím. A vy, co ste viděli u otce vašeho, to činíte.“ J8,39 Odpověděli a řekli jemu: „Otec náš Abraham jest.“ Die jim Ježíš: „Jste li synové Abrahamovi, skutky Abrahamovy čiňte. J8,40 Ale nynie hledáte mne zabiti, člověka, jenž sem pravdu mluvil vám, kterú sem slyšal od boha. Tohoť jest Abraham nečinil. J8,41 Vy činíte skutky otce svého.“ I řekli jemu: „My z smilstva nejsme zrozeni, jednohoť otce máme, boha.“ J8,42 Tehdy řekl jim Ježíš: „Byť buoh otec váš byl, milovali byšte mě zajisté, neb já z boha pošel sem a přišel sem. Ani sám od sebe sem přišel, ale on mě jest poslal. J8,43 Proč řeči mé neznáte? Že nemuožete