J20,29 Die jemu Ježíš: „Žes mě viděl, Tomáši, uvěřil si. Blahoslavení, kteříž sú neviděli, a uvěřili.“ J20,30 Mnohé zajisté i jiné divy činil Ježíš před obličejem učedlníkuov svých, kteří nejsú psáni v knihách těchto. J20,31 Ale tyto věci sú psány, abyšte věřili, že Ježíš Kristus jest syn boží, a abyšte věřiece život věčný měli ve jméno jeho.
Kapitola XXI.
J21,1 Potom opět zjevil se Ježíš učedlníkóm u moře Tiberiadského. A zjevil se jest takto: J21,2 Biechu spolu Šimon Petr a Tomáš, jenž slove Pochybující, a Natanael, jenž byl od Kany galilejské, a synové Zebedeovi a jiná z učedlníkuov jeho dva. J21,3 Die jim Šimon Petr: „Puojdu ryb lovit.“ Řkú jemu: „Puojdemeť i my s tebú.“ I vyšli a vstúpili na lodí, a té noci nic sú nepopadli. J21,4 A když bylo ráno, stál Ježíš na břehu, avšak nepoznali učedlníci, by Ježíš byl. J21,5 Tehdy die jim Ježíš: „Dietky, máte li krmičku?“ Odpověděli jemu: „Nic.“ J21,6 Řekl jim: „Zavrztež na pravici přievoza siet a popadnete.“ Tehdy zavrhli siet, tak že již nemohli jie táhnúti pro množstvie ryb. J21,7 Tehdy vece učedlník ten, jehož milováše Ježíš, Petrovi: „Pán jest.“ Šimon pak Petr, jakž uslyšel, že pán jest, obestřel se sukní (neb bieše náh) a pustil se do moře. J21,8 Jiní také učedlníci připlavili se (neb nedaleko byli od země, ale jako dvě stě loket), táhnúce siet s rybami. J21,9 A když sú vystúpili na zemi, uzřeli uhlé a rybu svrchu položenú a chléb. J21,10 Vece jim Ježíš: „Přineste z ryb, které ste ulovili nynie.“ J21,11 Vstúpil Šimon Petr a vytáhl siet na zemi, plnú ryb velikých, sto padesáte a tři. A ačkoli jich tak mnoho bylo, neztrhala se siet. J21,12 Die jim Ježíš: „Poďte, obědujte.“ A žádný z těch, kteří sú obědvali, nesměl ho otázati: „Ty kto jsi?“, vědúce, že pán jest. J21,13 I přišel Ježíš a vzal chléb a dával jim, i rybu též. J21,14 To již třetie ukázal se Ježíš učedlníkóm svým, když jest z mrtvých vstal.
J21,15 Tehdy když sú poobědvali, vece Ježíš Šimonovi Petrovi: „Šimone Januov, miluješ li mě viece nežli tito?“ Die jemu: „Ovšem, pane, ty vieš, že tě miluji.“ Vece jemu: „Pasiž berany mé.“ J21,16 Die jemu opět: „Šimone Januov, miluješ li mě?“ Vece jemu: „Ovšem, pane, ty vieš, žeť miluji tě.“ Die jemu: „Pasiž berany mé.“ J21,17 Řekl jemu potřetie: „Šimone Januov, miluješ li mě?“ I zarmútil se jest Petr, že mu řekl potřetie: „Miluješ li mě?“, i odpověděl jemu: „Pane, ty znáš všecky věci, ty vieš, že tě miluji.“ Vece jemu: „Pasiž ovce mé. J21,18 Jistě, jistě pravím tobě, dokud si byl mladší, opasoval si se a chodieval si, kam si chtěl. Ale když se sstaráš, ztiehneš ruce své a jiný tě opáše a povede, kam ty nechceš.“ J21,19 A to jest pověděl znamenaje, kterú by smrtí měl oslaviti boha. A když to pověděl, vece jemu: „Poď po mně.“
J21,20 Obrátiv se Petr, uzřel jest toho učedlníka, kteréhož miloval Ježíš, an jde za ním, kterýžto i odpočíval za večeři na prsech jeho a byl řekl: „Pane, kto jest ten, jenž tě zradí?“ J21,21 Protož toho když uzřel Petr, vece k Ježíšovi: „Pane, a co pak tento?“ J21,22 Die jemu Ježíš: „Tak ho chci nechati, dokudž nepřijdu, co tobě do toho? Ty poď po mně.“ J21,23 I vyjide řeč ta mezi bratřie, že by učedlník ten neměl umřieti. A neřekl jest Ježíš, že by neměl umřieti, ale: „Tak ho chci nechati, dokudž nepřijdu, co tobě do toho?“ J21,24 Toť jest učedlník ten, kterýž svědečstvie vydává o těchto věcech a napsal jest tyto věci, a vieme, že pravé jest svědečstvie jeho. J21,25 Jesti pak zajisté i jiných mnoho věcí, kteréž jest činil Ježíš, ješto nejsú napsány, kteréžto by byly psány všecky naskrze, mám za to, že by tento svět nemohl přijieti těch knih, které by měly psány býti.
