[57]číslo strany rukopisu[192]popisek k obrázku: «Židé posmievali se Kristovi»[#]obrázek nebo jiný grafický prvek dada. A bojovati přestanúce domóv se vrátie. Takež Kristus nás miloval, že sě na smrt dobrovolně dal, aby nás od diábelského obleženie vysvobodil, a oblekl se v tělo člověčie jako v rúcho panošské. Neb v rúšě, točíš v božství nemohl býti zabit, neb by jeho byli také poznali, že jest král všie slávy, nikdy by se jemu byli tak neposmievali ani jeho zabili.

A netolik Kristus obleženie našeho vězenie zkazil, ale svú smrtí naši smrt zkazil a zahubil. A to bylo někda skrze Eleazara machabejského znamenáno, jenž se smrti váživ zabil slona oděného. Nebo když zástup pohanský proti synóm izraelským bojoval, Eleazar přiběh slona svú sudlicí proklal, jenžto raněn smrtedlnú ranú padl a na svého vraha pad jej udávil a zabil. Silný se sebral s silným, oba padla takež, Eleazar slona a oba padla a byla mrtva. Takež Kristus silný smrtí podstúpil silného a svú smrtí naši smrt usmrtil. Ó, dobrý Ježíši, jenž s svú smrtí nás ráčil vysvoboditi, kaž nám po tomto životě s tebú vždy přebývati. Amen.[193]popisek k obrázku: «Nikol posmievala se Davidovi, muži svému»[#]obrázek nebo jiný grafický prvek

V dřevniem rozdiele slyšiechom, kterak Kristus byl zabit. Potom slyšmy, kterak také byl posmieván. Neb nebylo dosti Židóm, by jej zabili, ale také i po jeho smrti jemu se rozličně posmievali. To také Nikol, dcera Saulova, znamenala, jenž muži svému, králi Davidovi, se posmievala a na ň krkala. David k chvále božiej huda přemlčováše, jemuž Nikol okéncem prohlédajíci se posmieváše. Nebylo jí dosti, že se jemu smála, dokudž hudl, ale také se jemu posmievala, když ji opustil, jako ne tak slavného jej nazývala a posuzujíci k herciem jej přiekořizlivě rovnala. Takež židovstvo Krista viece než hercě nepoctili, když Barabášě pustivše jej s lotry odsúdili. David huda znamenal Krista, neb jako struny na húslech, takež na kříži roztáhli Krista. Ó, kak sladký hlas ty húsle zpieváchu, když se slzami a s hlasem velikým za nás prosil, když lotrovi pozdě kajíciemu ráj slíbil, když matku učedlníkovi a matcě učedlníka poručil, když řekl, že našeho spasenie žiezní, doko[58]číslo strany rukopisuAbsolon