doko[58]číslo strany rukopisu[194]popisek k obrázku: «Absolon provržěn třmi kopími a meči dobit»[#]obrázek nebo jiný grafický prveknáno[bc]náno] konano býti[195]doslovný překlad akuzativu s infinitivem v předloze, cožkoli za nás měl {podjíti}marginální přípisek soudobou rukou, kdež „Eli, Eli, lama zabatanicizojazyčný text“[196]Mt27,46 voláše. A když duši svú otci porúčieše, v to hudenie židovstvo se jemu posmieváše. A když duši pustil, posmievati se jemu nepřestali.
To také dávno na Absolonovi bylo ukázáno, o němžto čtem, že překrásný byl na dřěvu oběšen. Jehož uzřěv jeden někaký běžěl k Joabovi a to jemu povědíl. A on přišed tři kopie v jeho srdce vlúčil. Na tom dosti neměli oděnci Joabovi, jižto při něm byli, ale také meči na ň nelítostivě sěkli. Skrze Absolona znamená se výtečný nad syny člověčie Kristus, jenž na kříži třmi kopími, točíš třmi bolestmi jest unaven. Prvú měl pro velikost svých muk velikých. Druhú z hořkosti své přesladké matky. Třetí bolest pro zatracené hřiešníky trpěl, jimž své hořké umučenie neplatno býti viděl. Kakžkoli Kristus raněn a proboden byl tolikými bolestmi, však nadto Židé sadili se na ň s meči svých jazykóv. Tiem obyčejem všickni dobrovolní hřiešníci[197]popisek k obrázku: «Král Evilmerodach zsekal tělo otcě svého ve tři sta čestí»[#]obrázek nebo jiný grafický prvek ssazijí se na Krista, jenž dobrovolně hřěšiece opět jej křižují.
Ti dávno znamenáni byli skrze Evilmerodacha krále, jenž se hněval na svého otcě již mrtvého a pohřebeného. Tělo otce vykopav na tři sta čéstí rozdělil. Takež zlí křesťané na svého otce za ně umřelého se hněvají: když dobrovolně hřiešie, jej opět křižují. Viec hřešie, ktož uražují Krista kralujícieho v božství než ti, ješto jej křižovali bydlejícieho v člověčenství. Krista jednú ukřižovaného chce podstúpiti a opět raniti, ktož bez strachu hřěší aneb kto se smie hřiechem chlubiti. Kříž Kristóv jemu k ukřižování ten teše, ktož ke zlým účinkuom mysli rady a pomoci přidává. Na chřbet Kristóv kříž k nesení vzkládá, ktož svój hřiech božie zpósobě přidává. V tvář Kristovu vidí se, že ten plije ohavně, ktož neděkuje bohu z každého[bd]každého] kazzeḋeho daru sobě od boha daného. Szadu Krista zášijky tepe, ktož svého bližnieho szadu, točíš pokútně miení omluviti. A Kristovu tvář políčky tepe, ktož svého bližnieho v oči smie haněti. Hlavu […]text doplněný editorem[198]chybějící text
