I přijal král Byzas Chusetu, dceru krále mouřeninského, z kteréž narodila se mu dcera, kterouž i nazval jménem města Byzancí, kterouž pojal Romulus, kterýž i Armeleus sloul, král římský, a pro náramnou pěknost miloval ji velmi.

Romulus, první král římský podlé sv. Metudia, ač kroniky pokládají, že několik předešlo Romula.

Byl zajisté on i sprostný příliš a velikomyslný, a protož i v věně jejím manželském dal ji Řím. I slyšíce to panstvo, rozhněvali se naň. Tehdy porodila jemu Byzancia syny tři a názval prvorozeného jménem svým Armelem, druhého pak Urbanem a třetího nazval Claudiánem.

Armelus, prvorozený Romulův, druhý král římský.

I kralovali jsou ti tří, Armelus zajisté v Římě za otce svého Armelea, Urbanus pak v Byzancí, městě mateře své, ale Claudius v Alexandrí. Obdrželo pak símě Chuset, dcery Phoola, krále mouřeninského, království makedonské a římské a símě mouřenínské předejde ruce jeho Bohu podlé výkladu prorockého.

Římské císařství vzalo počátek od Chuset, kteráž byla dcera Phoola, krále mouřenínského.

Předzvě[C1r]číslo strany rukopisuděv zajisté blahoslavený David duchovními očima a poznav, že Chuset, dcera Phola, krále mouřenínského, počne vzbuzovati království římské, předpověděl, řka: Od mouřenínské země předejde ruka jeho Bohu.

Kterak od svatého Kříže v Jeruzalémě pověšeného všecken se obraňuje svět.

Kapitola 15.

Šestý věk světa

Někteří zajisté nerozumně znamenali, pravíce, že pro mouřenínské království přinucen jsa, to by mluvil; ale sklamaliť jsou proti pravdě, kteříž se toho tak domnívají.

Tu dotýče času Augusta a Tiberia, císařuov, když byl pokoj po všem světě.

Neb zajisté z semene mouřenínského když bylo království, to ustanoveno jest veliké a velebné dřevo svatého a nejpoctivějšího a obživujícího Kříže a v prostřed země pověšeno jest; protož snad (jakož slušné jest) promluvil starý otec David: Země mouřenínská ‹začátek komentované pasážepředej[C1v]číslo strany rukopisude