vyjidechu na huoru Olivetskú. Mt26,31 Tehdy vece jim Ježíš: „Všickni vy pohoršenie trpěti budete na mně v této noci. Neb psáno jest: Ztepu pastýře a rozběhnú se ovce stáda. Mt26,32 Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.“ Mt26,33 A odpověděv jemu Petr, vece: „Ač by sě všichni pohoršili nad tebú, já sě nikdy nepohorším.“ Mt26,34 Vece jemu Ježíš: „Věrně pravi tobě, že v této noci, dřieve než kokot zapěje, třikrát mne zapříš.“ Mt26,35 Vece jemu Petr: „Také pak byť mi bylo umřieti s tebú, nezapřím tebe.“ Též i všickni učedlníci řekli sú.
Mt26,36 Tehdy přišel s nimi Ježíš do vsi, ješto slove Getsemany, a vece učedlníkóm svým: „Seďte tuto, ažť já přídu tamto a pomodlím se.“ Mt26,37 A pojem [Petra a]text doplněný editorem[312]Petra a] Petro, et lat. dva syny Zebedeova, poče se modliti a truchel býti. Mt26,38 Tehdy vece jim: „Smutna jest duše má až do smrti. Počekajte tuto a bděte se mnú.“ Mt26,39 A odšed málo, pade na svú tvář, modle se a řka: „Otče mój, móž li to býti, otejdi ote mne kalich tento. Avšak ne jako já chci, ale jako ty.“ Mt26,40 I přijide k učedlníkóm svým a nalezl je spiece, i vece jim: „Tak ste nemohli jedné hodiny bdieti se mnú? Mt26,41 Bděte a modlte sě, abyste nevešli u pokušenie. Duch zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.“ Mt26,42 Opět druhé otjide a modlil se řka: „Otče mój, nemóž li tento kalich pominúti ote mne, jedné abych jej pil, staň se vóle tvá.“ Mt26,43 I přijide opět a nalezl je spíce, neb biechu oči jich obtieženy. Mt26,44 A nechav jich, otjide opět, modlil se třetie, túž řeč řka. Mt26,45 Tehdy přijide k učedlníkóm svým a vece jim: „Bděte již a odpočívajte, aj, blíží se hodina a syn člověka zrazen bude v ruce hřiešných; Mt26,46 vstaňte, poďte! Aj, blíží se ten, jenž mě zradí.“
Mt26,47 A když on ještě mluvieše, Jidáš ze dvanádcti přijide a s ním zástup mnohý s meči a s palicemi, posláni od kniežat kněžských a starších lida. Mt26,48 A ten, ješto jej zradil, dal jim znamenie řka: „Kohož kolvěk políbím, onť jest, držtež ho.“ Mt26,49 A ihned přistúpiv k Ježíšovi, vece: „Zdráv buď, mistře.“ A políbil jest ho. Mt26,50 I vece Ježíš jemu: „Příteli, k čemu si přišel?“ Tehdy přistúpichu a ruce vržechu na Ježíše i drželi sú ho. Mt26,51 A aj, jeden z nich, jenž bieše z Ježíšem, ztáh ruku, vytrže meč svój, i bil jest sluhu kniežete kněžského a uťal ucho jeho. Mt26,52 Tehdy vece jemu Ježíš: „Obrať meč svój v nožnice jeho, nebo všickni, jenž meč berú, od meče zahynú. Mt26,53 Zda mníš, že bych nemohl prositi otce mého, a dá mi nynie viece než dvanádcte tem anjelóv? Mt26,54 Kterak se tehdy naplnie písma, že tak musie býti?“ Mt26,55 V tu hodinu vece Ježíš k zástupóm: „Jakožto k lotru vyšli ste s meči a s kyji, abyste mě lapili. Na všaký den u vás sem seděl v chrámě uče, a nejali ste mne. Mt26,56 A to všěcko stalo se jest, aby byla naplněna písma prorocká.“ Tehdy učedlníci všickni opustivše jej utečechu.
Mt26,57 A oni držiece Ježíše, vedechu ho k Kaifášovi, kniežeti knězkému, kdežto mistři a zákonníci a starší byli se sebrali. Mt26,58 Ale Petr jdieše po něm zdaleka až do domu kniežete kněžského. A všed vnitř, sedieše [s]text doplněný editorem[323]s] cum lat. sluhami, aby uzřel konec. Mt26,59 Ale kniežata knězká a všěcka rada hledáchu falešného svědečstvie proti Ježíšovi, aby jej na smrt dali. Mt26,60 A nenalezechu, ačkoli falešní svědkové biechu vystúpili. A najposlé přijidesta dva falešná svědky, Mt26,61 i vecesta: „Tento jest řekl: Mohu zkaziti chrám boží a po třech dnech ustaviti jej.“ Mt26,62 A vstav knieže knězké, vece
