Aj, na púšti jest, neroďte vycházěti. Aj, v sklenutých domiech, neroďte věřiti. Mt24,27 Neb jakožto blesk vycházie od východu a zjevuje až na západu, tak bude i příchod syna člověka. Mt24,28 Kdež kolivěk bude tělo, tu se zberú i orlice.“
Mt24,29 „A ihned po zamúcení dnóv oněch slunce zatmí se a měsiec nedá světla svého a hvězdy budú padati s nebe a moci nebeské budú sě hýbati. Mt24,30 A tehdy ukáže se znamenie syna člověka na nebi a tehdy kvieliti budú všecka pokolenie země i uzřie syna člověka, an se béře v oblaciech nebeských s mocí mnohú a s velebností. Mt24,31 A pošle anjely své s trúbú a s hlasem velikým i shromazdie vyvolené jeho od čtyř větróv, od svrchkóv nebeských až do mezí jich.“
Mt24,32 „A od dřeva fíkového naučte sě podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a listie se vypučí, vězte, že blízko jest léto. Mt24,33 Takež i vy, když uzříte všěcky tyto věci, vězte, že blízko jest a ve dveřech vykúpenie vaše. Mt24,34 Věrně pravím vám, že nemine pokolenie toto, až se [všecko]text doplněný editorem[282]všecko] omnia haec lat. stane. Mt24,35 Nebe i země minú, ale slova má neminú.“
Mt24,36 „Ale o onom dni a hodině nižádný nevie, ani anjelové nebeští, jedné otec sám. Mt24,37 A jakož bylo ve dnech Noe, tak bude i příchod syna člověka. Mt24,38 Neb jakož biechu ve dnech před potopú, jedúce a pijíce a pojímajíce sě a vdávajíce do toho dne, v němžto všel Noe do korábu, Mt24,39 a nepoznali sú, až přišla i potopa i pobra všěcky; tak bude i příchod syna člověka. Mt24,40 Tehdy dva budeta na poli, jeden bude vzat a druhý opuštěn. Mt24,41 Dva na loži, jeden bude vzat a druhý opuštěn. A dvě mlejíce na žernovu, jedna bude vzata a druhá opuštěna.“
Mt24,42 „Protož bděte, neb neviete, v kterú hodinu pán váš přijde. Mt24,43 Ale toto vězte, by věděl hospodář, kterú by hodinu zloděj přišel, bděl by zajisté a nedal by domu svého podkopati. Mt24,44 Protož i vy buďte hotovi, neb kterúž hodinu nemníte, syn člověka přijde. Mt24,45 Ktoť sě zdá, jest věrný sluha a opatrný, jehožto ustanovil pán nad čeledí svú, aby dal jim pokrm v čas? Mt24,46 Blahoslavený ten sluha, kterýžto když přijde pán jeho, nalezne, an tak činí. Mt24,47 Věrně pravi vám, že nade všiem dobrým svým ustaví ho. Mt24,48 Pakli die sluha zlý ten v srdci svém: Mešká pán mój přijíti, Mt24,49 a počne bíti spolusluhy své a jiesti bude i píti s opilými, Mt24,50 přijde pán sluhy toho v den, v který sě nenaděje, a v hodinu, v kterú nevie, Mt24,51 i rozdělí jej a částku jeho položí s pokrytci; tu bude pláč a skřípěnie zubóm.“
XXV.
Mt25,1 „Tehdy podobno bude králevstvie nebeské desěti pannám, kteréžto vzemše lampy své, vyšly sú v cestu ženichovi a nevěstě. Mt25,2 A pět z nich bieše nemúdrých a pět múdrých. Mt25,3 Ale pět nemúdrých vzemše lampy, nevzely sú oleje s sebú, Mt25,4 ale múdré vzely sú olej v nádobě své s lampami. Mt25,5 A když meškáše ženich, zdřiemaly sú sě všěcky a zesnuly. Mt25,6 A o puolnoci pokřik stal se jest: Aj, ženich béře se, vyjděte v cestu jemu! Mt25,7 Tehdy vstaly sú všěcky panny ty a ozdobily sú lampy své. Mt25,8 Tehdy bláznivé múdrým řekly sú: Dajte nám oleje svého, neb lampy našě hasnú. Mt25,9 Odpověděly múdré řkúce: Ne snad by se nedostalo nám i vám. Jděte radějše ku prodávajícím a kupte sobě. Mt25,10 A když jdiechu kupovat, přišel ženich, a kteréž hotovy biechu, vešly sú s ním na svatbu, i zavřěna jest brána.
