Kristus?“ Mt27,23 Řekli sú všickni: „Ukřižován buď!“ [Vece jim vladař: „Co jest zlého učinil?“ A oni viece voláchu řkúce: „Ukřižován buď!“]text doplněný editorem[342]Vece jim vladař: „Co jest zlého učinil?“ A oni viece voláchu řkúce: „Ukřižován buď!“] Ait illis praeses: Quid enim mali fecit? At illi magis clamabant dicentes: Crucifigatur lat. Mt27,24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale viece rozbroj byl by, vzem vodu umyl ruce své přede všiem lidem řka: „Nevinen sem já od krve spravedlivého tohoto, vy vězte!“ Mt27,25 A odpověděv vešken lid, vece: „Krev jeho na nás i na naše syny!“ Mt27,26 Tehdy pusti jim Barabáše, ale Ježíše ubičovaného dal jest jim, aby byl ukřižován.
Mt27,27 Tehdy rytieři vladařovi přijemše Ježíše do radného domu, shromazdili k němu všicku zběř. Mt27,28 A svlekše jej, sukní zlatohlavovú oděli jej, Mt27,29 a spletše korunu s trnie, vložili na hlavu a trest v pravici jeho, a klekajíce před ním, posmieváchu se jemu řkúce: „Zdráv, králi židovský!“ Mt27,30 A plijíce vzechu trest a tepiechu hlavu jeho. Mt27,31 A když se posmievachu jemu, svlečechu s něho sukni drahú a oblekli ho v rúcho jeho i vedechu jej, aby byl ukřižován.
Mt27,32 A vyšedše nalezechu člověka cyrenenského Šimona, jdúcieho ze vsi, [toho]text doplněný editorem[350]toho] hunc lat. přinutichu, aby vzal kříž jeho. Mt27,33 I přijidechu na miesto, jenž slulo jest Golgata, jenž jest u chrámě miesto. Mt27,34 I dali sú jemu víno píti, jenž jest s žlučí smiešené. A když okusi, nerodi píti. Mt27,35 A když sú ukřižovali jeho, rozdělili rúcho jeho los mecíce, aby se naplnilo písmo, což jest řečeno skrzě proroka řkúcieho: Dělili sú sobě rúcho mé a na rúcho mé pustili sú los. Mt27,36 A sediece ostřieháchu jeho. Mt27,37 A vložili sú na hlavu jeho vinu jeho napsanú: Tento jest Nazaretský, král židovský. Mt27,38 Tehdy ukřižována sta s ním dva lotry, jeden na pravici a druhý na levici. Mt27,39 A minující tudy porúháchu se jemu, hýbajíce hlavami svými Mt27,40 a řkúce: „Jenž rušíš chrám boží, sstup, a ve třech dnech jej zděláváš, spas sě samého. Jsi li syn boží, sstupiž s kříže.“ Mt27,41 Takéž i kniežata kněžská posmievajíce se s mistry a s staršími řiekáchu: Mt27,42 „Jiné jest spasil, samého sebe nemóž spasiti. Jest li král židovský, nechť stúpí nynie s kříže, a věříme jemu. Mt27,43 Úfalť jest v boha, zprosť ho nynie, chce liť. Neb jest řekl, že syn boží sem.“ Mt27,44 A též i lotři, ješto ukřižováni biechu s ním, láli sú jemu.
Mt27,45 A od šesté hodiny tmy učiněny sú na všicku zemi až do hodiny deváté. Mt27,46 A v hodinu devátú zvola Ježíš hlasem velikým řka: „Eli, eli lamazabatany?“, to jest: „Bože mój, bože mój, proč si opustil mě?“ Mt27,47 A někteří tu stojiechu a slyšíce, praviechu: „Eliáše volá tento.“ Mt27,48 A ihned jeden z nich běžev, vzem húbu naplni octem a vloži ji na trest a dáváše jemu píti. Mt27,49 A jiní praviechu: „Nech, uzříme, příde li Eliáš zprošťuje ho.“ Mt27,50 A Ježíš křiče velikým hlasem, vypusti duši.
Mt27,51 A aj, opona chrámová roztrhla se jest na dvě straně od vrchu až dolóv a země hnutie stalo se jest a skalé se sedalo Mt27,52 a hrobové se otevřeli. A mnohá těla svatých, jenž biechu zesnula, vstala sú. Mt27,53 A vyšedše z hrobóv po vskřiešení jeho, přišla sú do svatého města a ukázala sú se mnohým. Mt27,54 A centurio, a kteříž s ním biechu ostřiehajíce Ježíše, uzřevše země třesenie a ty věci, které se dějiechu, báli sú se velmě řkúce: „Zajisté syn boží bieše tento.“
Mt27,55 A biechu tu i ženy mnohé z daleka, ješto biechu šly po Ježíšovi od Galilee přisluhujíc jemu, Mt27,56 mezi nimižto bieše Maria Magdalena a Maria Jakubova a Jozefova mátě a mátě synóv Zebedeových. Mt27,57 A když by večer, přijide jeden člověk bohatý od Aromatie
