mne. Mt18,33 Protož však měl si i ty smilovati se nad spolusluhú tvým, jakož i já nad tebú smiloval sem sě. Mt18,34 A rozhněvav se pán jeho, dal ho katóm, dokud by nenavrátil všeho dluhu. Mt18,35 Tak i otec mój nebeský učiní vám, neodpustíte li jeden každý bratru svému [z]text doplněný editorem[198]z] de lat. srdcí vašich.“

XIX.

Mt19,1 I sta sě, když dokona Ježíš řeči tyto, jide z Kalilee a přijide do krajin židovských přes Jordán. Mt19,2 I jdiechu po něm zástupové mnozí i uzdravi je tam. Mt19,3 I přistúpichu k němu zákoníci pokúšějíce ho a řkúce: „Slušie li člověku pustiti ženu svú pro kterú kolivěk příčinu?“ Mt19,4 A on odpověděv vece jim: „Nečtli ste, že ten, jenž učinil lidi od počátka, muže a ženy učinil je?“ I řekl jest: Mt19,5 „Proto nechá člověk otce i mateře a bude sě přídržeti ženy své, i budeta dva v těle jednom, Mt19,6 a tak již nejsta [dva]text doplněný editorem[199]dva] duo lat., ale tělo jedno. Protož co buoh spojil, toho člověk nerozlučuj.“ Mt19,7 Vecechu oni: „Což tehdy Mojžieš přikázal dáti knihy odpudné a pustiti?“ Mt19,8 I vece jim: „Že Mojžieš pro tvrdost srdce vašeho přepustil vám púštěti ženy vaše. Ale od počátka nebylo tak. Mt19,9 A pravi vám, že ktož kolivěk pustí ženu svú, jedné kromě příčiny smilstva, a jinú pojme, cizoloží. A ktož puštěnú pojme, cizoloží.“ Mt19,10 Vecechu jemu učedlníci jeho: „Jest li tak příčina člověku s ženú, neslušie se pojímati.“ Mt19,11 A on řekl jim: „Ne všickni přijímají slovo toto, ale kterým dáno jest. Mt19,12 Neb sú kleštěnci, kteřížto z mateřina života tak sú sě urodili. A jsú kleštěnci, kteřížto učiněni sú od lidí, a jsú kleštěnci, kteřížto sú sami se klestili pro královstvie nebeské. Ktož móž přijieti, přijmi.“

Mt19,13 Tehdy podány sú jemu dietky, aby ruce vložil jim a modlil se. Ale učedlníci tresktáchu je. Mt19,14 A Ježíš řekl jim: „Nechte dietek jíti ke mně a neroďte brániti jim, neb takových jest královstvie nebeské.“ Mt19,15 A když byl vložil na ně ruce, otjide odtud.

Mt19,16 A aj, jeden přistúpiv vece jemu: „Mistře dobrý, co dobrého učiním, abych měl život věčný?“ Mt19,17 A on vece jemu: „Co mne tiežeš o dobrém? Jeden jest dobrý, buoh. Ale ač chceš do života vjíti, zachovaj přikázanie.“ Mt19,18 Vece on: „Která?“ A Ježíš vece: „Neučiníš vraždy. Nesesmilníš. Neučiníš krádeže. Nepromluvíš křivého svědečstvie. Mt19,19 Cti otce svého i máteř svú [a budeš milovati bližnieho svého]text doplněný editorem[205]a budeš milovati bližnieho svého] et diliges proximum tuum lat. jako samého sě.“ Mt19,20 Vece jemu mládenec: „Všěch těch věcí ostřiehal sem od mladosti své. Což mi se ještě nedostává?“ Mt19,21 Vece jemu Ježíš: „Chceš li dokonalý býti, jdi a prodaj všěcko, což máš, a daj chudým, a budeš mieti poklad v nebi. A poď a následuj mne.“ Mt19,22 A když uslyše mládenec ta slova, odjide smuten jsa, neb bieše mnohá maje vladařstvie. Mt19,23 A Ježíš vece učedlníkóm svým: „Věrně pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do králevstvie nebeského. Mt19,24 A opět pravi vám, snáze jest velblúdovi skrze dieru jehelnú projíti nežli bohatému vjíti v králevstvie nebeské.“ Mt19,25 Tehdy uslyševše to učedlníci, diviechu se velmě řkúce: „Ktož tehdy bude moci spasen býti?“ Mt19,26 A vzhléd Ježíš, vece jim: „U lidí to nepodobné jest, ale u boha mohú se všěcky věci státi.“

Mt19,27 Tehdy odpověděv Petr, vece jemu: „Aj, my opustili sme všěcky věci a šli sme po tobě, což tehdy nám bude?“ Mt19,28 A Ježíš