zjednav a uloživ, domuov sú se oboji vrátili. Král pak český s králem uherským před jeho máteř královú brali se. Potom po všem, jenž králová tak velikými a mnohými dary jeho darovala, že nabral mnoho vozuov, ledva je vzebrali. Proněžto se vrátil a bral se radostně domuov, a tak ochotně od lidu byl přijat i od žákovstva, a zvláště od Daniele, biskupa svého nábožného, jenž kostela sv. Václava i jiných mnohých navštíviv, mnohými drahými ornáty je okráslil. Králová také Jitka milostivě Vladislava přijala jest.
Léta Božího tisícého LXV. král Vladislav vnučku svú poslal císaři řečskému s velikými posly, jakž smluveno bylo, za jeho vnuka. Téhož léta měsíce září, jakž bramburská kronika svědčí, Vilmarus, biskup bramburský, jenžto biskupstvie svého povýšil a Bramburky pro nepokoj pohanský obhradiv a obtvrditi chtěl, takž pak podlé rady Albrechtovy markrabiny podlé synuov jeho kanovníky přemonstránské, ješto u sv. Gotarda u Bramburcích u předměstí tehdy byli, s žákovstvem i s lidmi i s jinými slavně přenesl do města a tu stolici učinil. A takž pak nečistotu modlebnú preč vycídiv odtavad, chválu Boží tu zjednal, neb dřéve diáblóm chválu tu činili. Téhož léta ten biskup kostel sv. Petra chtě dělati tu, jakž byl zamyslil, měsíce října základ založil.
Léta Božího tisícého sto LXVI. Daniel, pražský biskup zavolán jsa od Fridrika císaře toho měsíce srpna pro ukojení toho rozdvojení o papežovi, ješto toho času svatú církev Boží rozličně rmútíše, zdvihl tam do Říma. A tak u prvém k tomu města Landie, již císař oblehl byl silně, s svými přijel jest.
Léta Božího tisícého sto LXVII. Fridricus císař když u Vlaších své věci jednal, toho měsíce srpna mnoho knížat morem velikým
