jménem Václav, jenžto byl potom na uherské království korunován. Měl jest s ní také tři dcery, jednu Annu, ješto Jindřichovi, vévodě korutanskému a tyrolskému hrabě, oddána byla, druhú Alžbětu neb Elžku, ješto Janovi z Lucemburka, králi českému, dána byla u manželství, třetí Marklétu, ješto vévodě vratislavskému Boleslavovi oddána byla.
Léta Božího tisícého CCLXXXXVIII. Albrecht, král říský, dvuor jest měl v Normberce, tu, kdež nade všecky volence u toho dvora krále Václava velmi přátelsky jest ctil, že ta čest nad jiné vynikáše. Neb on s svým úřadem šenkstvím řískému králi v své koruně králové slúžil jest, ačkoli z práva toho neměl učiniti, neb jedno jakžto jiný volenec, ne v královém okrášlení, měl jest i má slúžiti v svém úřadě. Aby ten jistý skutek nebyl na pohoršení českým králóm, neb jest toho z práva byl neučinil, ale pro milost svého sestřence, hamfešt ihned dal říský král, aby skrze to on ani náměstkové jeho čeští králi pohoršení neměli svému právu, jehožto hantfeštu tuto psáti opustil sem, neb není potřebí.
Toho také dvora říský král kúpení a prodání toho města Perna svým hantfeštem potvrdil jest a k české zemi to město připojil jest, jakž slovo od slova tuto ukazuje: „My, Albrecht, z Boží milosti král říský, vždycky přispořitel, tímto listem všem ohlašujem, že my k tomu trhu, ješto se mezi biskupem míšeňským stal a kapitolú jeho a mezi králem Václavem o to město, jemuž řiekají Perna, s hradem i se vším, což k němu přísluší, své dobrotivé povolení dáváme tak, jakž na jich listech plnějí psáno jest. Sjednáváme a ustavujeme také to tak, aby to město k české zemi věčným právem příležalo a přijednáno bylo. Na něžto tento list náš psáti a učiniti jsme kázali.“
Léta Božího tisícého CCLXXXXIX. léta Božího tisícého CCC.
