Létafootnote_reference Božího tisícého CCLXXXXI. Rudolf říský starostí i nemocí byl nadtrápen, jehožto když král Václav s svú ženú navštívil, dcerú jeho, v Erfordi, v Špýru jest umřel a tu mezi knížaty řískými pochován.
Tobiáš, biskup pražský, od krále do Polsky byl poslán, aby pokoj zjednal.
Létafootnote_reference Božího tisícého CCLXXXXII. poslové z Polsky k knížeti Václavovi posláni pravíce, že nepřátelé zemi hubí. Proněžto s mnohem vtrhl jest tam i také s pomocí markrabinú Oty, bramburského markrabě, jenž jemu na pomoc přijel byl, jehož ihned ta jistá polská knížata potkala sú, míru a pokoje žádajíce i sjednání. Tu pak v Polště Václav od bramburského markrabě rytieřem učiněn. Odtavad zdvihl se do Krakova, byl jest dobrotivě ode všech přijat, a tak pokoj zjednav, vtrhl před Siraz, ješto se Loktek tu zavřel byl, i rozbil tu stany. A takž pak den svatého Václava město obdržav, jal Loketka s některými jinými knížaty. S tím tak zemských věcí dobře a sličně popuosobiv, s vítězstvím domuov se vrátil zčastně.
Téhož léta Adolf, hrabě z Mazova, říským volen, a to zpuosobením Václavovým, knížete českého. Toho času ačkolivěk sestru Albrechtovu, vévody rakúského, Václav měl, proto však že jemu na věnných zemiech překážel, svár veliký mezi nimi byl.
Léta Božího tisícého CCLXXXXIII. Adolf, říský král, vtrhl do Míšně mocně, jenž když kníže Václav povolán byl od něho, u Krumhajmu potkal jeho a tu jsú pak smluvili svatbu mezi synem říského krále Rupertem a mezi Jitkú, dcerú knížete krále Václavovú.
Léta Božího tisícého CCLXXXXIIII. Gita, žena Václavova, mezi Rakúským a mezi mužem svým pokoj zjednala. Téhož léta Přemysl, vévoda basilienský, proti knížeti Václavovi s povolením papežovým k polské zemi na království korunován. Ale u malém času byl zabit.
