bych jí neviem co chtěl pověděti,
hned mě jest hotova slyšeti.
A když ji najprvé uhlédám,
ihned jako noh před ní nemám,
pro velikú hořící milost.
Pohledě na její krásnú zpanilost,
neviem, co mám najprv promluviti,
studem sem něm a neviem, co činiti,
maje státi před ní jako dvořák,
i stojím jako lelek anebo žák.
A ona, vidúc mě tak utrápeného,
nedí mi žádného slova zlého,
ale ochotně mě přitulí k sobě,
řkúc: ‚Muoj najmilejší, coť škodí tobě,
žes tak velmi těžce smuten?
Nestaraj se, jedno buď ochoten
a buď vesel, však mě teď máš,
nic milejšího v světě nemám, to znáš!‘
Tužť mě nepřesta objímati,
k sobě přitiskati a ochotně líbati
těmi ústky čistými jako červená ruože.
Ach nastojte, muoj milý Bože,
že ji nemám nynie zuočiti,
srdce by mi se žalostí mohlo rozskočiti!
By ty viděla, když již se mnú sede,
tuť se mnú rozličnú kratochvíl vede,
bílýma, ušlechtilýma rukama
stiskajíc mě okolo hrdla svýma,
vždy a vždy ustavičně líbajíc,
a mně takové řeči mluviec,
řkúci: ‚Muoj najmilejší, raď mi sám,
co více k tvému veselí učiniti mám?
Všecko učiním, co tvému srdci radost plodí,
ať mi jedno mé cti neškodí!
Což tě jedno muož veseliti,
máš mě ve všem povolnu míti,
nebo jsúci s tebú v rozlúčenie,
často sem mívala spomyšlenie,
abych se s tebú mohla shledati!
Rozličných cest musila sem hledati,
že sem vždy to k místu přivedla
a teď vedlé boka tvého sedla,
že tomu žádný nesrozumí
muž, ani žádný, kde sem nynie,
o tom neví, než ty, muoj najmilejší,
příteli v světě najvěrnější.‘
Tuž já, probudě se jako ze spaní,
i dím: ‚Má ze všech najmilejší paní,
zdá mi se, že sva se let tisíc neviděla!‘“
Panna mne se opět otázala:
„Když vy se pak spolu sejdete
a jediná sama spolu sedete,
kdež nenie tu člověka žádného,
co žádá jeden od druhého,
aneb čeho ona žádá na tobě,
prosím, povězma pravdu sobě!“
„Panenko milá, chciť já rád pověděti,
neteskli sobě jediné málo poslyšeti!
Dí mi ta má najpěknější milá,
při níž mé srdce, mysl i má síla:
‚Tys mé najvětší utěšenie,
miluji tě nadevšecko stvořenie,
nad zlato, perly i drahé kamenie,
a nic milejšího u mém srdci nenie!
Buď vesel a buď živ bez starosti,
mému srdci najmilejší hosti!
