Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

paní s veselým srdcem velmi tiše a tajně přivítal a beze všech jiných řečí zvláštních, po třikrát svuoj samostříl napav, vystřelil jest, a to nic menší radost té paní při tom než jako jeho byla jest. A když již oba tovaryše dobrú chvíli v takovém veselí leželi sú, první, kterýž s pannú ležal, bál se, aby hospodář toho neuznamenal, a také svú žádost již byl dosti pěkně naplnil, vstav k svému tovaryši na lože mínil jíti. A když jest kolébku před tiem ložem našel, i mněl jest, že by hospodářovo lože bylo, předse odtud šel jest a na druhé lože lehl jest, kdež jest měl za to, že leží s svým tovaryšem, an byl přilehl k hospodáři, kterýžto tu chvíli nespal. A hned počal ten dobrý rytieř praviti, jiné naděje nemaje, než že s svým tovaryšem leží a s ním mluví. I řekl jemu: „Adriáši, tovaryši milý, mohuť to dobře pověděti, žeť sem já sladší věci jak sem živ nepokúšel, jako jest tato panna, hospodářova dcera, aniž sem větší kratochvíle s žádnú ženú ani pannú nemíval. A více pravím, že sem dobře na šestkrát přes pole přejel, jakž {sem}meziřádkový přípisek mladší rukou od tebe vstal.“ A jakž tomu hospodář porozuměl, sám k sobě řekl. „ Ký čert u mne tento dělá,“ zateskl sobě velmi, však s rozmyslem k tomu dobrému druhu řekl: „Věru, tys zle a nedobře učinil, nebyl bych se toho na tě nadál. Ale Buoh mi nepomáhaj, toť se toho neodplatím.“ Ten jistý mládenec řekl k hospodáři: „Jakú mi chceš otplatu dáti, co ty mi jedné muožeš učiniti zlého?“ A byl mládenec dosti netrpělivý i řekl: „By mi pak chtěl nětco učiniti, tebe se já v ničemž nebojím.“ Hospodyně, kteráž vedle druhého ležela, mněvši, že vedle svého muže leží, k němu řekla: „I co to naši hosté jednají, poslechni, muži, coť praví ten dobrý tovaryš.“ Otpověděl paní, zasmav se: „I nechť jedné se sváří a křičí. Daj jim Buoh zlá léta, stěžkať sú se včera nezežrali?“ Paní toho hostě i také muže počala seznávati. Jistě se jí zdálo, že jest nevelmi dobře učinila. A přesto jako múdrá žena vstala, hned kolébku před dceřino lože postavila a sama se k ní položila a činieci se, rovně jako by od těch dvú křikuov probuzena byla a pro jich sváry, kteréž sú oni mezi sebú činili, muž její a ten mládenec. I zavolala jest na svého muže i řekla: „Jaké vy to sváry mezi sebú máte?“ Muž jí otpověděl: „Což neslyšíš, co tento praví, kterak jest s naší dcerú hanebnú věc spáchal a

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).