Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

ženu ještě dosti pěknú, s kterúž jest měl dvě dceři, kterážto první byla panenka velmi pěkná a tichá v letech šestnácti aneb málo víc, ale druhá, ta ještě dítětem jsúc, ledva v roce v stáří byla. Té starší jeho první dceři jeden mladý urozený dobrý druh frejoval jest, velikú k ní lásku maje, všecku svú mysl obrátil ústavně pro ni, v té krajině přebývaje a v svém srdci ji nade všecky jiné nose. A ona zase též, kterážto uznala, od takového urozeného a mladého že jest milována, tím více se ho přidržala a za velikú čest to sobě kladúci, tím snažněji jej k sobě táhnúci, by při ní v té lásce trvati mohl, pilnost v tom velikú měla a nic méně naň laskavá nebyla než jako on na ni. Neb častokrát jich obú láska byla by skutečně vzala místo, by byl ten mládenec nebál se, že by jemu skrze to nebo jí nějaká hanba přijíti mohla. Avšak proto den ote dne taková láska více se mezi nimi množila nežli umenšovala. A tak jednú toho mládence chtieč a žádost velmi nutila, aby se mohl u té panny některú noc najíti. A takové své lásce dosti chtě učiniti, s svým jedniem tovaryšem cesty k tomu smysliv, znaje svú pannu k jeho vuoli dosti hotovu, jsa toho bez pochybnosti, že co jest předsevzal, že by jemu to chybiti nemělo, ani toho uznamenati kto mohl. A takové předsevzetí chtě k konci přivésti, svého tovaryše věrného k sobě pozval, kterémužto všecky věci jeho v tom byly dobře vědomy. Jeden večer dva koně vzemše a dva tlumoky plné slámy nacpavše, na koně své zvázali, z města ven vyjeli. Až do temné noci okolo sem i tam jezdivše, potom jako by od jiného města jeli, takže již dobře na dvě hodině na noc bylo, když sú k toho dobrého muže k domu přijeli tu, kdež ta panna pěkná byla, počavše tlouci na dveře, volali. Hospodář uslyšav to, kterýž jich obú dobrý přítel byl, hned otevřel. Kterémužto panny té frejieř řekl: „Příteli dobrý, sám znamenaj, že jest potřebí, aby nás u sebe tuto noc přechoval, neb jsme velmi pozdě přijeli a již nemuožem do města. Protož měj s námi tuto noc strpenie, nebť nemuožem dále jeti.“ Ten dobrý chudý hospodář otpověděl: „Však dobře víte a znáte, že v svém domu dosti úzce a chudě sem a zvlášť takové hosti jako jste vy přechovati. A přesto, poněvadž dále nemuožete jeti, chci vám rád podlé své možnosti

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).