Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

zvláštní milost početl a nikdy od králové střmenu neodcházel, a zdálo se jemu, že jej králová nade všecky své služebníky miluje, jediné když se jest mohl dotříti, dotknúti rúcha jejího. Ale již vidíme a rozumíme, že menší li naděje takového milovánie, tím větší milost bude. Takž se též stalo tomu dobrému druhu, že jest k tomu přišel, že jest se jemu bylo velmi těžko toho zbaviti a jeho nesmierné milosti pokánie učiniti moci. Protož on před se vzal, své vuoli dosti učiniti chtěl aneb pro královú umříti, kteráž se jest jemu nade všecky ženy tohoto světa líbila, a svého štěstí anebo všeho pokusiti chtěl, a králové ani skrze listy, ani skrze samého se své milosti zjeviti jest nechtěl. Neb jest dobře viděl, že jeho psaní a mluvenie všecko nadarmo ztraceno by bylo. Nové rady sám s sebú hledaje, smyslil sobě a před se vzal svých rozumuov a múdrosti užívati, chtě vždy s královnú svú vuoli míti i naplniti. Ale však jiných rozumuov a cest míti nemohl k tomu účinku, než v noci neznámě v králově postavě k ní přijíti umínil jest, neb jemu dobře vědomo bylo, že král s královú ne vždy léhá. I jednú v noci na jednom velikém paláci schoval se, kterýž mezi královú a královským pokojem a komorami byl jest, chtě sobě přezvěděti, kterak a kdy a v které by postavě král k královně chodil. A mezi jinými nocmi on jednu noc krále z své komory v dlúhém plášti jíti viděl, v jedné ruce zažženú svíci a v druhé huolku nesl jest. Tak k králové komoře šel a jednú nebo dvakrát tou hólkou potloukl na dveře a hned jemu otevřeno bylo a svíce z rukú vzata. To vše ten dobrý druh sobě znamenal a po nevelmi dlúhé chvíli v takové postavě jako i prvé viděl jest jej pryč odjíti. Ihned myslil jest sobě také tak učiniti a plášť k královu plášti sobě zjednal podobný, svíci a huol. A prvé do lázně šel, čistě se zmyl, aby nižádná zlá vuoně od něho králové nezašla, aby skrze to on a jeho chytrost od ní uznána nemohla býti. Potom jedné noci, když on již hotov byl, opět se na tom paláci schoval. A když se jemu čas zdál své žádosti dosti učiniti anebo umříti, své ohnivo a zažihadlo k rukám vzav, oheň rozkřesal a svíci rozžehl, huol v svú ruku vzal a sám se v plášť oblekl, vedlé králova všeho obyčeje na dveře králové komory dvakrát hólkú udeřil jest. Ihned jemu náhle [otevřena]text doplněný editorem[94]Antonín Grund v edici Boccacciovské rozprávky, Praha 1950 na tomto místě doplňuje slovo „otevřena“ od jedné komornice, kteráž se byla rozespala, jemu otevřela a od něho svíci

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).