Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

z ruky vzala a schovala. A on beze všeho mluvenie plášť za oponu lože od sebe složil jest a tiše k královně k boku přilehl jest a ji spící našel. S velikú žádostí v své ramena ji stiskl, rovně jako by některak zamúcen byl, mlčiec, jakož obyčej král měl, když jest smuten anebo hněven byl, on oni mluviti, ani slyšeti žádného nechtěl, tak mnohokrát královú tělesně poznal. Ačkoli jemu bylo se těžko rozlúčiti, však jest jej k tomu přinutila bázeň a pečlivost. A aby jemu veliká počatá radost a veselé v žalost a smutek nebyla obrácena, vstal jest a zase v svuoj dlúhý plášt zavinul, svíci v svú ruku vzav preč šel. A jediné že k loži přišel a snad ještě nebyl u lože svého, a král byl hned také k komoře přišel a tlúkl na králové komoru. To se královně velmi divno zdálo, k ní k loži šel a velmi ji přátelsky pozdravil. Paní skrze jeho takové pozdravenie vesele řekla: „Ouvé, muoj milý, jediný pane, co to znamenává tato noc! Však jste nynie ote mne odešli a více nežli vaše zvyklost radosti ote mne vzali ste a tak skůro zase přišli jste. Hleďte, co činíte, šanujte svého života!“ A když král královně a řečiem vyrozuměl, hned pomyslil: „Že královna skrze podobenství a obyčej mé osoby zklamána jest?“ Ale jako múdrý muž myslil sobě, poněvadž králová v takovém domnění byla, mnějíc, že by on byl král, ji také zamútiti nechtě, že by on nebyl učinil, neřekl, jako by mnohý byl udělal, aby byl řekl: „Jáť sem ještě zde nebyl tuto noc. Kto jest ten, kterýž jest byl zde, kterak se stalo, to mi pověz, že jiní muži k tobě chodí,“ jenž skrze to mnoho zlého by se přihoditi mohlo a zvláště, že by byl královú bez jejího provinění zastaral. Protož král o takových příhodách mnohokrát slýchal jest a rozuměl, že skrze mlčenie k hanbě žádné nemuož přijíti, ale skrze mluvenie o takových věcí že by nic dobrého nemohlo přijíti, k králové řekl: „Paní, nezdám liť se, že bych já byl muž tvuoj, který sem prvé byl, a k tobě zase, kolikrát by mi se líbilo, mohl přijíti?“ Paní řekla: „I ovšem, muoj milý pane, muožete, a proto já vás sem pamatovala, abyšte svého života šanovali.“ Král jest řekl k králové: „Paní, chci já po vaší radě učiniti a vás více nechci starati.“ S těžkú myslí od paní vstal pro tu věc, kteráž se jemu přihodila, plášť svuoj vzem a u velikém hněvu z komory šel jest

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).