mat[D3r]číslo strany rukopisuku rozšiřuje a luože k pravému vejchodu žene. K otvírání matky dobré jest, což obměkčuje, jako slepičí, husí, kačičí sádlo, olej liliový vlitý i pomazaním vnitř i zevnitř užívaný. Dobré jest také, aby se žena pekla neb podkuřovala domácím i vlaským slézem, nedvědím paznehtem, votrubami, neb v tom se myla aneb v pytlíčku na luono sobě položila. Bylo-li by luožko k matce v životě pevně přivázané neb přirostlé tak, že by samo pustiti se nechtělo, tehdy žena má se pozpodu sirou a vopichem podkouřiti. Dobré jest, aby se pařilo řeřichou zahradní a fíky.

Itemcizojazyčný text všeliké vonné věci, jako ambra, musskumcizojazyčný text, gallia musskatacizojazyčný text, konfekcio nerecizojazyčný text má žena na uhle[29]nebo chybně místo „uhlé“? klásti a velmi dobře se přikrýti, aby ta vonná vůně do nosu vzhuoru nešla, ale k věcem šeredné vuoně voněti a [D3v]číslo strany rukopisusmradlavými věcmi pod nosem kouřiti má, jako sou asa fetidacizojazyčný text, totiž čertovo huvno, bobrový stroj, vlasy pálené člověčí a pávové zapálené peří.

Itemcizojazyčný text, žena pařiti se má lůnem svým nad parou z vosličích kopyt učiněnou. Ačkoliv pak pára ta šeredně smrdí, však z přirození svého tu vlastnost má, že mrtvý plod i luožko ven vytahuje.

Itemcizojazyčný text, žena duch svůj má v sobě zadržovati, sužovati i pod se dolův tisknúti. Též i kejchání kejchavkou neb tlučeným pepřem má se ji učiniti, usta, chřípě zacpati, boky své rukama dolův kázati tisknouti, aby luožko k vyjití přivedeno bylo.

Itemcizojazyčný text, masti jménem bazilikon, o níž Mesue v 11. kapitole píše, do matky ženské naliti, nebo ona měkčí a táhne luožko k pruochodu doluov. A když by luožko již ven vyšlo, tehdy oleje ruožového do matky naliti. Též dobře jest ruožovou vodu, v níž by [D4r]číslo strany rukopisuprach vlaského slézu byl, píti, nebo ta činí, aby luožko samo povlovně ven vyplynulo.

Itemcizojazyčný text, když by nětco od luožka se ukazovalo, tehdy baba velmi znenáhla táhnouti má, aby nepřetrhla. Pakli by se bála, aby se nepřetrhla, tehdy baba, jakž mnoho toho chytila, pozadu ženě nahoře k noze, ne tuze, ani slabě, přivázati má, ale prostředně, aby se nepřetrhlo, ani také zase se nevtáhlo nazpět. Má také ženě kejchání zbuditi, o čemž napřed. Pakli luožko tam prodlévá, ani ven nejde, nemá tuze natahovati neb táhnouti, ale svrchu k obou nohám přivázati, neb sic někde jinde, tak, aby zase nazpět nevešlo. A bylo-li by v matce pevně uvázáno, tehdy baba má je pěkničce odloupati, bez veliké bolesti ženy, a nemá zprosta dolův táhnouti, pro to, aby matka za ním také nešla, ale má je střídmě neb postraně táhnouti, od jednoho boku k druhému, vždy pomálu a opět tytýž pomálu, až by ho všeho pozbyla.