druhého neb třetího měsíce po početí bez zjevné příčiny, těm provázkové, ješto dítě v životě matky zdržují, jimž latině cotilidonescizojazyčný text říkají, od zlých, šlimovitých vlhkostí změkčeni sou, protož voslabují a plodu pro těžkost jeho zdržeti nemohou. Páté, jakož Avicena praví, žena potracuje obyčejně v druhém neb v třetím měsíci, od povětrností a vlhkostí žil, kteréž v matce sou. Šesté, potracuje někdy žena pro nemoc oudův matky se dotýkajících a při ní blízkých, jako když zadek vnitř pryskejři, vředy a fíkem obtížen jest neb měchýř kámen, vřed, pryskejř neb řezavku trpí. Příčina nebo veliké a příliš ukrutné vydýmání, kteréž v nemocech zadku a měchýře stává se, veliké hnutí k spodku činí, skrze něž provázkové porodní voslabují a plod upouštějí. Sedmé, přichází také od nemoci, jenž slove latině tenasmoncizojazyčný text, když člověk bez přestání stolici míti žádá, však přílišným tlačením a nucením velmi málo neb zhola nic učiniti nemuože. Protož Hipokrates praví: Která žena na počinku jest a nemoc nějaká na ní přichází, ta obyčejně plod potracuje. Osmé, potracuje žena pro veliký a těžký kašel, o čemž také Hipokrates píše. Deváté, ženy počínající, sou-li příliš hubené a suché, obyčejně potracují prvé, než se v životě uloží. Příčinu toho pokládá Avicena, nebo, prý, ženy již plodem obtížené a velmi zchuravělé pokrmův, kteréž přijímají k zachování a posilnění těla svého, toliko požívají, pročež nezbejvá jim pokrmu tolik, z něhož by dítě v životě matky živnost míti mohlo. Z té příčiny děti takoví v životě mdlí bývají a nemohou zůstati, ale bezděčně ven vyjíti musejí. Desáté, potracují ženy také, když příliš mnoho toku svého měly. Protož Hipokrates praví, když žena těhotná nemoc svou má, nemožné jest, aby plod její byl zdravý. Rozuměj, bylo-li by krve mnoho a žena mdlého, ne