ženy, kteráž dítě v životě svém udušuje a jemu pokrm jeho kazí, nebo [z]text doplněný editorem zbytečného přeplnění přirození zažiti nemuože ani z toho krev dobrá se dělá, z níž by dítě krmiti se mělo. Sedmnácté, žena potracuje proto, že dítě mdlé a nemocné jest od vnitřních neb zevnitřních příčin, kteréž mu nemoc činí, neb zhola umrtvují, protož matka, obtížena jsouci, ven vyhnati je usiluje. Osmnácté, když luožko neb mázdra, v níž dítě obvinuto jest, před časem protrhne se, jsouc mdlé tak, že dítěte zdržeti nemuože. Aneb když vlhkost matky ven teče, kteráž matku plzkú činí a draždí i k vyhnání dítěte napomáhá. Devatenácté, potracuje žena od přílišné zbytečné studenosti povětří, kteráž dítě umrtvuje. Tak se děje v krajinách na puol noci blíže ležících aneb od velikého horka, kteréž matku i dítě zemdlévá, zvláště v krajinách horkých proti polední straně blízko ležících. Protož ženy těhotné nemají se mnoho v lázni mejti ani v ní dlouho bývati z příčiny trojí. Jedno, že velikého dychtění z horkosti lázňové docházejí. Druhé, že lázeň provázky porodné změkčuje, cestu porodu rozšiřuje a tak ten plod ven vycházeti musí. Třetí, že dítěti v životě matky horko bývá, protož, k vejchodu puzeno jsúc, ven vychází, aby chladné povětří míti mohlo. Z té příčiny do lázně mnoho choditi ani tam dlouho bývati nemají, když těhotné sou, jediné pokudž by, jakož o těžkém porodu napřed jest povědíno, ženy skrze lázeň polehčení sobě učiniti mohly. Přitom také praveno jest, kterak by nejbezpečnější věc byla, aby žena od porodu blízká nohy své toliko myla, jakož svrchu, aby velikého rozhorčení života na sebe neuvodila.

Též potracuje žena, když se čas mění aneb jinačejší způsob proti obyčejnému běhu přirození na sobě ukazuje. Hipokrates zajisté pověděl, když teplá, vlhká zima jest a potom studené, suché podletí přichází, že ženy, kteréž v podletí roditi