kto dává, v sprostnosti, kto vládne, v pilnosti, kto se smiluje, v ochotnosti.
R12,9 Milovánie bez pokrytstvie, nenávidiece zlého, přídržiece se dobrého, R12,10 láskú bratrskú vespolek milujíce, ctí se vespolek předcházejíce, R12,11 pečlivostí ne léní, duchem vrúcí, pánu slúžiece, R12,12 nadějí se radujíce, v zámutku trpěliví, na modlitbách ustaviční, R12,13 potřebám svatých obcujíce, hospodářstvie následujíce, R12,14 dobrořečte těm, jenž se vám protivie, dobrořečte a neroďte zlořečiti. R12,15 Radujte se s radujícími, plačte s plačícími, R12,16 též vespolek smysléce, nevysokých věcí čenichajíce, ale pokorným přivolujíce. Neroďte býti opatrni sami u sebe, R12,17 žádnému zlého za zlé neodplacujíce, opatrujíce dobré věci netoliko před bohem, ale také přede všemi lidmi. R12,18 Muož li to býti, což na vás jest, se všemi lidmi pokoj majíce, R12,19 ne sami sebe brániece, najmilejší, ale dajte miesto hněvu. Neb psáno jest: Mně pomstu, a já odplatím, die hospodin. R12,20 Ale bude li lačněti nepřietel tvuoj, nakrm ho, žiezní li, nápoj daj jemu. Neb to učině, uhlé řeřavé shromaždíš na hlavu jeho. R12,21 Neroď přemožen býti od zlého, ale přemož v dobrém zlé.
XIII.
R13,1 Všeliká duše mocem vyším poddána buď, neb nenie moc, jediné od boha, a které věci sú, od boha zřiezené sú. R13,2 A tak ktož se protiví moci, božiemu se zřiezení protiví, a ktož se protivie, sami sobě zatracenie dobývají. R13,3 Neb kniežata nejsú k bázni dobrého skutku, ale zlého. A chceš li se nebáti moci, dobře čiň, a budeš mieti chválu z nie, R13,4 neb sluha boží jest tobě k dobrému. A pakli zle budeš činiti, boj se, neb ne nadarmo meč nosí, boží zajisté sluha jest mstitel k hněvu tomu, ktož zle činí. R13,5 A protož z potřeby poodáni buďte netoliko pro hněv, ale i pro svědomie. R13,6 Neb proto i dani dáváte, sluhy zajisté božie sú, na tom též slúžiece. R13,7 Protož plaťte všem dluhy: komu daň, tomu daň, komu clo, tomu clo, komu bázeň, tomu bázeň, komu čest, tomu čest. R13,8 Žádnému ničehuož nebývajte dlužni, jediné abyšte se vespolek milovali, neb ktož miluje bližnieho, zákon jest naplnil. R13,9 Neb: Nescizoložíš. Nezabieš. Nepokradeš. Nepromluvíš křivého svědectvie. Nepožádáš. A jest li které jiné přikázanie, v tomto slovu se zavierá: Milovati budeš svého bližnieho jako se samého. R13,10 Milovánie bližnieho zlého nečiní, protož plnost zákona jestiť milovánie. R13,11 A toto vědúce, že hodina jest nám ze sna vstáti již, neb nynie bližše jest naše spasenie, než když sme uvěřili. R13,12 Noc jest pominula, ale den se přiblížil, protož odvrzme skutky temnosti a oblecme se v oděnie světla, R13,13 tak abychom ve dne poctivě chodili, ne v hodováních a v opilstvích, ne na ložích a v nestydatostech, ne v sváru a v závisti. R13,14 Ale oblecte se v pána Jezukrista a péče těla, abyšte nečinili v žádostech.
Kapitola XIIII.
R14,1 Ale nemocného u vieře přijměte, ne v hádaních myšlení. R14,2 Neb někteří věřie, že muož jiesti všecky věci. Ale ktož jest nemocen, jez zelé. R14,3 Ten, ktož jie, tiem, ktož nejie, nezhrzej, a ktož nejie, toho, ktož jie, nesuď, neb buoh jest ho přijal. R14,4 Ty kto jsi, ješto súdíš cizieho služebníka? Svému pánu stojí neb padá, ale staneť, neb mocen jest buoh ustanoviti jeho. R14,5 Neb některý súdí den mezi dnem a jiní súdí každý den, každý v svém smyslu dosti měj. R14,6 Ktož smyslí den, pánu smyslí, a kto jie, pánu jie a dieky činí bohu. A ktož
