Tuto se počíná Naučenie svatého Anselma o poctivosti z nábožné milosti ku přijímaní těla božieho a o užitciech zámutka zde na tomto světě trpících

Svatý Anshelmus mysle přijieti tělo božie i rozmlúvá se pánem Ježíšem takto řka: Ej, pane Jezu Kriste, chtěl bych přistúpiti k svátosti těla tvého předrahého, ale kolikrát to kolivěk na mysli pokládám, postává ve mně dvú stranú protivné a odporné hádanie, neb mě s jedné strany napomíná najprvé tvá dobrota, druhé vnadí mě k tobě tvá chutnost, aneb chutnějť tebe okušenie v té drahé svátosti, třetie mě tiehne ten užitek, ješto se jemu naději z toho přijetie, a čtvrté nutí mě k tomu veliká núze.

Najprvé řku, že mě k tomu napomíná tvá veliká dobrota, neb mi se tu tak dobrotivě dáváš, jakžto by mi se porúčel, bych jediné já tě chtěl přijieti. A kterú počestností mohu toho nechati a tobě v mém srdci hospodu zapřieti, když ty vždy hotov jsa, ráčíš v mě přijíti, bych já jediné tobě toho právě býti povolen chtěl?

Druhé řku: vnadí mě k té svátosti chutné okušenie, jehožto ačkolivěk ještě nejsem hoden okusiti právě a tak hojně, avšak nejednú z tvého daru počil jsem tu chutnú vuoni kterakús, keréžto horlivě žádám okusiti a viděti,