[E1v]číslo strany rukopisuučinił etc.cizojazyčný text Potom pán kázał i toho lotra před se přivesti, aby jej vysłyšał. Řeči od něho i od nás před pánem v žałobě drahně jest było, było by o tom mnoho psáti, než potom soud pán vydał, aby najprv tomu łotru dali ran padesát žiłami bouvałovými, kterýmiž tam obyčej mají mrskati, i vydržał jest łotr ran padesát a nepoznał se jest. Opět pán kázał mu druhých padesát ran dáti i prosił pána łotr, aby ho viece nedał bíti, že již pověděti chce, kterak jest učinił, i pověděł, že nám nic nedał schovati. Toto pak jisté před sebú sme měli z úsudku páně, kdyby se był łotr po stu ranách nepoznał, že nám každému měli také sto ran dáti, a to podlé práva. Potom pán, poznav spravedlnost náši, kázał nám náše złaté vrátiti, kteréž jsme z bázně a z strachu łotru dali. A tomu łotru kázał druhých sto ran dáti pro tu nepravost, a že hanbu pánu učinił jest, neb sou sobě[f]sobě] ſobe to velmi vážili a pravili, že nepomní, by se taková nepravost stala kdy v Jeruzalémě lidem neznámým od mouře[E2r]číslo strany rukopisunína.

Po tom bití łotr domłouvał pánu, že by neprávě nad nim učinił pán. I řekł jemu lotr: „Nejsi pravý Arab, nebs mě kázał bíti viec, než právo jest. Já jsem se poznał a pravdu před tebou pověděł, a proto s mě ještě kázał bíti.“ Pán se rozhněvał na lotra velmi i kázał jemu třetích sto ran dáti a velmi veliké rány jemu naposledy dávali, že jej potom musili preč nésti. Ještě pán, jsa přemožen hněvem, posłał za nim do karvasaru, aby łotra na dvé rozťali. Neb jsem slyšał, že je to právo v jeruzalémské zemi, když kdo velmi zavinní, tehdy umrskajíc jej, na dvé přetíti káží.

Já pak a tovaryš, jsouce strachu naplněni, tázali sme se pána, co máme činiti, i rozkázał nám s hradu jíti. A židé se k nám přívětivě okázali a přijali nás k sobě, neb tovaryš můj był žid. Také jsem tomu srozuměł, že sou židé z těch národuov najvěrnější křesťanuom a činí právě jim. Potom té naší příhody, kteráž se nám stała, roznesła se pověst po všem Jeruzalémě, až se to donesło