by[D3v]číslo strany rukopisuli jako na cestě, když mi o nich pravili. A těm lidem Arábi svým jazykem řiekají Druhové.

Potom z Damašku jsme k Jordánu potoku čtyři dni cesty měli a było času toho około Hromnic. Tu sme měli koňuom, vosłom, vełbłouduom pastvu čistú, neb již była čistá tráva zelená a veliká miesty do kolenou. Také ihned odtud země se tepłá počała, neb jedné jakž sme Jordán přejeli, hned se nám zdáło, jako bychom do jiné země přijeli. Jordán jest tak veliký, že by jej pachołek po třikrát přeskočiti mohł, než mněť se do něho dostało upadnouti, ale nepřeskočiti.

Od Jordánu šli sme do Galilé a jest puoł míle jedno od druhého. Galilé jest městečko małé a na hůře veliké, velmi příkré a tu mnoho svatých prorokuov leží. Odtud jsme jeli do Rámotgalat. Rámotgalat znáti, že było někdy město veliké, než jest zbořeno. Tu bosáci mají kłášter, a když poutníci se po moři płaví od Benátek, putujíce k božiemu hrobu, najprvé vysednou z korábuov do Rámotgalat a [D4r]číslo strany rukopisutu se bosákom zpoviedají a bosáci jim słouží a správu činí aneb dávají, jak by se měli mieti mezi lidmi sobě odpornými v vieře i obcování svému křesťanskému a že je potká mnoho protivného, než vezmouce sobě ku příkładu Pána Krista, aby trpěli a také aby mohli náboženství svému dosti učiniti, na kteréž sou se vydali, a zdravie zachovali a zase se do svých zemí od nich mohli navrátiti. A jistě, že toho učenie potřeba jest. Také mi pravili, že z Rámotgalat vyšel jest Goliáš s Filistýny a bił se s Davidem v jednom údolí mezi Jeruzalémem a Rámotgalat, kteréžto údolé muož býti jako puoł druhé míle od Jeruzaléma.

V Rámotgalat stała mi se příhoda. Šeł sem na trh, abych sobě chleba koupił. A když jsem chleba koupił jakoby za náše čtyři peníze biełé a víc ho nebyło na trhu, odtud šeł sem ječmene kupovat koňuom i přišel ke mně jeden Aráb, totiž múřenín, neb u mne viděł chléb, i řekł ke mně: „Pohane, prodaj mi chléb.“ A já odpověděł, že nechci, že mi samému po[D4v]číslo strany rukopisutřeba