[C2v]číslo strany rukopisumouřeníny, neb ho sami nepijí a jiným za złé mají, ktož by je pili, a zvłáště hostem, neb se host ve všem musí opatrně mieti a svobodně sobě nečiniti, zvłáště jako domácí anebo jako ti, kteříž jazyk jich umějí. Také v tom městě jest počátek mýt země Huzhasanovy. V tom městě nenie určeného mýta žádného, než což komu rozkáží aneb na něm vydříti mohou, to dáti musí. Jestliže by neměł, protoť se neslituje, než vezmouce jej na hrad, tam děłati musí, což mu káží, dokudž oni chtí.

Odtud sme přijeli druhého dne do Antyochí, kteréžto město dělí zemi múřenínskou s zemí turecskou a leží na čisté veliké huoře a hrad v rovni dole na bahně jest podobný k Tovačovu. Tu jest již vína dosti, než také sme se na ně ptáti nesměli pro tu příčinu, že sme lid neznámý a jazyka jich neumějíce. Již se tu mouřeninové počínají, než ještě viece lidí biełých, zdá mi se, že jest. V tom městě byli sme dva dni, chleba, vody i rozličného ovotce było dosti co koupiti.

Stała se nám [C3r]číslo strany rukopisupříhoda: když sme z města jeli, poklouzł se vełbłoud s svršku i rozčesł se i hned dále odtud nemohł. Forman se velmi zastarał, jehož był vełbłoud, a lituje jeho, płakał jest, neb był dobrý vełbłoud a był zaň dał 20 złatých. Já také nebył sem bez starosti, neb sem był sobě u toho formana najał toho vełbłúda, neb sem na něm všecky své věci měł i sám se druhdy na něm nesł. Potom náši sřezali vełbłoudu hrdło a rozsekali jej všeho na kusy a dělili mezi sebou tak, že ho tu kus nezuostał, neb nás tehdy społu jeło viec než na puoł druhého sta kupcuov s vełbłoudy mnohými, neb tam mají vełbłoudy miesto vozuo a všecky věci na nich nesou, což kto má.

Odtud pak jeli sme a třetieho dne přijeli sme do Galaty, kdežto také svatý Paveł bývał, uče vieře v Pána Krista. Město to jest pěkné a hrazené, zed około něho dobrá jest a příkop hłuboký a prostřed města jest hora vysoká a na té hoře jest hrad. A około něho příkop vodný a hłuboký velmi a do hradu nenie brány