mě[B3r]číslo strany rukopisustu, že by było nějaké jezero veliké na těch horách a že k tomu jezeru žádný nemuož z lidí pro příkrost hor těch a to jezero že by se měło protrhnouti a to město vytopiti. Také na těch horách zvieřata sou jako psi aneb lišky, kteřížto v noci, když lidé zesnou aneb upokojí se, zbiehají z těch hor a přibiehají až k městu a berou, čehož mohou dojíti, a zase na hory utiekají. A za to mám, že sou k opicem podobné, než neviděł sem jich. Než jazykem turecským řiekají jim dafinové, jakoby řekł česky złoději. A když ta zvieřata křičí, míło jich posłouchati, ješto divnými hłasy kvielejí, proměňujíce své hłasy podobně k małým dětem.
V Bursy v tom městě uděłał císař na svuoj groš duom hostinský, jazykem jich karvasarcizojazyčný text, v těchto zemích nevídaný a řiedko słýchaný. A já již nevěřím, můž li duom hostinský nákładnější nad ten býti. A ten duom jest tak veliký jako některé městečko. Prostřed toho domu jest ryňk okrúhłý a podłažený kamenem alabastro[B3v]číslo strany rukopisuvým velmi hładkým a prostřed toho ryňku uděłáni sou čtyří słoupové z kamene tesaného velmi čistého. A na těch čtyřech słoupích uděłán jest pěkný kostelík turecský, jazykem jich mezjítcizojazyčný text[2]neznalostí a neporozuměním místo „mezčit“, tak v předlohovém rukopisu a jest velmi čistě připravený. Pod tiem kostełem uděłána jest roura z čistého kamene mramorového a alabastrového a prostřed té roury stojí słoup mramorový a v tom słoupě jest 12 trub velikých mosazných a z těch trub teče voda do roury. Druhý pak słoup také mramorový muož býti od prvního na čtyři kroky a ten słoup jest o osmi trubách mosazných a z těch trub teče voda do koryt kamenných. V těch pak korytách kamenných napájejí koně, vełbłoudy, osły a jiná hovada, ale v první rouře k potřebám toliko berou.
A kdež koně stavějí, tu sou sklepové tak čistí a velmi pěkně připravení a vydynchovaní, ješto v našich zemích máło jest takových, kdež lidé svá zboží chovají. A komory, v kterýchž chovají svá zboží a sami bývají, sou tak čistě připraveny, ješto v našich
