[B2r]číslo strany rukopisupřipravené. Prostřed těch komuorek jest jako veliká světnice, prostřed té světnice jest jakoby veliký stuoł zvýší dvou pídí a jest na čtyři strany čistým štukverkem děłaný, všech barev kamením čistým, až se rozličně stkví. V tom stole osm rour měděnných, když vytrhne z které šátek, tehdy stříká až k stropu z jedné tepłá a z druhé studená voda čistá. A v té łázni veliké množstvie jest dveří na všecky strany, ješto jimi chodí do těch małých łázní. A kto se chce v ní zmajti, dá aspru ten peníz a povolí sobě v ní, jakž se komu líbí. Ta łázně słove císařská a s té łázně dávají płat studentom do koleje, neb jim to císař dał.

Do Konstantýnopole nesmí žádný nésti ani vézti soli a vosku. Pakli by u koho z hostinských co nalezli, poberou jemu všecko, což má, neb hned od toho zvłáštní úředníci usazeni sou, ješto kupce přehledují a toho pilně střehou.

Měło by se ještě viece psáti o tom městu, ale pro ukrácenie zanechám. Než ještě dobré [B2v]číslo strany rukopisubydło muož sobě učiniti v jídle a v pití za peníze, kto je má, než dále neviem, by je sobě směł učiniti křesťan a cizozemec.

Když sme jeli z Konstantýnopole, majíce úmysł k Jeruzalému jeti, płavili sme se přes zátoku morskou, kdež se schází Biełé moře s Červeným mořem, a to płavenie náše było za míli zšíří. A odtud sme neměli žádné vody až do Jeruzaléma.

I jeli sme přes hory velmi veliké cestou tři dni až do Bursy města císařského. A tu se míle nečtou, než słove den cesty. Bursa to město leží pod horami velmi velikými, ješto na těch horách sníh vždycky leží z rok do roka a nikdý nesejde. Bursa [jest]text doplněný editorem město bohaté na všecky věci kupecské, bohatější než Konstantýnopole, nebo jest město składné, a odkud koli jaká kupectvie po zemi vozí, jinudy jeti neb jíti nesmějí než do Bursy. V Bursy vína máło jest, ale vody dobré jest dosti, kteráž teče z těch hor sněžných.

Pravili mi, že mají proroctvie o tom mě[B3r]číslo strany rukopisustu,