[B4r]číslo strany rukopisuzemích nesnadno jest rozprávěti o tom, neb jest nepodobné k pravdě. Než kto by viděł, ještě by viece o tom rozprávěł.

V tom domu sou komory dvoje, jedny nad druhými. V těch komorách hosté svá zboží chovají. A ktož do toho domu přijde, dá ten peníz aspru na den a již měj svobodu podlé jich obyčeje, jakouž chceš. Do toho domu každému jest svoboda, złému i dobrému, vjíti, buď křesťanu, nebo židu. V tom domu sou prevétové velmi přípravní a před nimi jest čistě mramorem alabastrovým velmi hładkým štukverkem vydłaženo a na to dłažení teče voda trubami, jedna zhuoru, druhá dołuo, a na ten prevét nemuož než bosýma nohama pro tu vodu, kteráž po tom dłažení teče. A u každé stolice jest trouba a tou trubou teče voda čistá do kamene a tu sobě umývají ruce a nohy i jiné potřeby. A takových jest prevétuo několik v tom domě.

Do toho domu sou vrata anebo brána velmi čistá a okrášlená z čistého kamene neobyčejného, [B4v]číslo strany rukopisuže se divně blíští[3]Na zachování etymologicky původního netvrdého l (srov. Jan Gebauer, Historická mluvnice českého jazyka 1. Hláskosloví. 2. vydání. Praha 1963, s. 364; Václav Machek, Etymolologický slovník jazyka českého. 5. vydání. Praha 2010, s. v. blýskati.) ukazuje tištěná forma „ſe ... blíjſſtíj“., že já o nich neumím pověděti. A nad branou jest kámen zavěšený, muož býti na čtyři prsty ztłouští, a ten kámen jest od jednoho silného muže prostřelený střełou císařskou, kterážto v tom kameně jest ještě na pamět toho, že jest císař kázał ten duom stavěti, jakož znamenie divná a rozličná všady, kdež jest co císař ustavěti kázał, viděł sem. Ještě by było dosti co psáti o tom domu, ale pro zanepráždnění zanechám.

Odtud sme jeli do jednoho města řečeného Angaria, v kterémžto jest mnoho těch řemeslníkuov, ješto šamłaty děłají. A do toho města z Bursy 12 dní cesty. Około toho města sou již pouště veliké bez lesuo a hor máło, než roveň čistá. Angaria jest město veliké a leží na huoře podobně jako Žateč. A to město jest ostatní císaře turecského a také již dále turecská země nenie.

Odtud jsme jeli do země adryánské přes pouště dłouhé. A země ta jest biedná a nuzná, ješto v ní ani chleba, ani dří[C1r]číslo strany rukopisuví