[C4r]číslo strany rukopisuod nich, že jeden den padesát a některý šedesát mil uběhne. Také jedné k pilné potřebě je chovají, když by žołdánovi potřeba była někde do některého města nebo krajiny v padesáti míléch nebo v šedesáti jednoho dne tam býti s poselstvím, tehdy na dromedáři pošlí. A sedícímu na něm oči zaváží, aby neviděł, a tak praví, že by to proto učinili, aby prudkostí větru očí sobě nezkaził. A sedło na dromedáři hłuboké, když v něm sedí, jest mu skůro do paží, a k tomu sedłu ještě popruhy přiváží, že vypadnouti nemuož, a navedouc dromedáře na cestu, do kteréž krajiny chtí posłati, i pustí jej a dromedář velmi prudkým chodem jde, že jest podivení, neb sem to sám viděł. A také praví, že se nezastaví dromedář nikdiež než na tom miestě, kamž posłán jest, neb jsou hned tomu učeni. O těch sem také słyšeł, kteříž na nich jezdie, že žádný starosti věku svého dočkati nemuož pro małomocnost, kteráž na každého přichází, nebo jiné těžké nemoci, ješto se namuož z prudkosti větru, [C4v]číslo strany rukopisukteréhož v se złého nabéře, i musí zemříti takoví dřieve času.

Potom s tiem posłem jeli sme až do města, kteréž słove jazykem jich Chamcizojazyčný text a česky Kapadocí. Čtyři dni cesty měli sme do něho z Galaty. To město leží po stráni veliké, prostřed toho města vysypán jest vrch nebo kopec vysoký i pravie, že někdy na tom vrchu za křesťanuo był hrad. Zdá se, že był velmi pěkně připravený, neb jest ještě toho mnoho znamenie. I zbořili jej múřeninové, když ho dobyli. O jich młýniech, kteréž mají u toho města, było by co psáti, kterak jsou lidé hłoupí, majíce řeku čistou tekúcí skrze město a młýna sobě v městě uděłati neumějí, než asi čtvrt míle od města młýn mají velmi špatný a naň z města vodu vedou, ženouce ji kolem na žlaby a po těch žlabích teče až na młýn. Tak v náhłosti ostatku nemohł sem shlédnouti.

Odtud sme jeli do Azí, jazykem jich słove Chajcizojazyčný text. Z Kapadocí přijeli sme do něho druhého dne. To město na pohledění z[D1r]číslo strany rukopisudáło