boží, proč jsi přišel přěd časem, aby nás trýznil?“ A ež bieše odtad nedaleko stádo vepřóv na pastviščích, počěchu ti diábli volati, prosiece jeho a řkúc: „Vyženeš li nás odtadto, pusť nás v tyto vepřě.“ K nimžto Ježíš vecě: „A vy venděte!“ A v túž hodinu ti diábli vyšedše i vstúpili u vepřě a inhed s velikú ručestí vše to stádo vepřóv uběže v moře u vodu a všickni ztonuchu. To pastýři uzřevše, odtad strachy utekli a přiběhše do města, počěchu vše pořád lidem rozprávěti, kak sě jest těm diáblóm a vepřóm přihodilo. To oni uslyševše, ze všeho města proti Ježíšovi vyšli a jeho uzřěvše, počeli jeho prositi, aby sě ot jich vlastí vzdálil.
O vzkřiešení syna vdovina
Potom šel odtad Ježíš do toho města, ješto slóve Naim. A když byl u měsckéj bráně, utkalo jeho množstvie lida a nesúc tělo jednoho mladečka umrlého, jedné vdovy syna jediného. Tehda Syn boží uzřěv tu vdovu sirú tak žalostně syna jednoho plačíc, smiloval sě nad ní, přistúpiv k nosilóm, ponukl jim, aby postáli, a tak stojě, řekl mladečku: „Tobě řku, točíš kazuji, vstaň!“ A inhed ten mladec, jenž bieše umřěl, vstal a Ježíš jeho jej matcě vrátil. Jemužto sě počěchu diviti mnozí, chváléc hospodina a řkúc: „Prorok veliký mezi námi vstal jest, neb hospodin navščievil jest lidu svého.“ A ten sě div pronesl po vší Židovskéj zemi i po všech Židovských vlastech.
O vzkřiešení jedné panenky a o uzdravení Marty
Potom po některých časiech, jakžto píše svatý Matěj evanjelista, prošen byl Ježíš ot jednoho kniežete, aby přijda jeho dceru vzkřiesil. A tomu kniežeti, jakž praví svatý Lukáš, jmě bylo Jairus. Proněžto