O jednom, jenž diábelským přěkažením na měsiec smysla zbýváše
Zatiem, když přišel Ježíš k lidu, přistúpil k němu jeden člověk a poklek přěd ním, vecě: „Hospodine, smiluj sě nad mým synem, neb na měsiec veždy smysla zbývá, točíš zlého ducha přěkažením, a skrzě to mnoho zlého trpí, neb často upadá v oheň a často u vodu. A přivodil sem jeho před tvé učenníky, i nemohli jsú uzdraviti jeho.“ K tomu Ježíš otpověděl a řka: „Ó, národe nevěřijící a nepravý, dokad s vámi budu, dokad li vás trpěti budu? A přiveďte jeho přěd mě.“ A tu jeho potresktal Ježíš a inhed vystúpil z něho diábel. A v túž hodinu ten pacholek uzdraven byl. Tehda učenníci přistúpivše k Ježíšovi, tajně k němu řechu: „Proč jsme my jeho nemohli vyhnati?“ K nimžto Ježíš vecě: „Pro nevěřenie vaše. Nebo budete li jmieti vieru jako zrno hořčičné, diete tejto hoře: Přistup sěm a inhed přistúpí a nic vám nesnadné nebude, byšte točíš učiniti nemohli. Tento národ, točíš těchto diáblóv, nemóž býti vyhnán, jediné skrzě modlitvu a puost.“
Evanjelium: Kto jest věcší v nebeském království
A když odtad vstavše, přišli do toho města Kafarnaum, přistúpivše k svatému Petru tí, ješto mýto bráchu, k němu řechu: „Váš mistr nezaplatil jest.“ K nimžto svatý Petr: „Tak,“ vecě. A když v dóm vnidú, přědstěhl Ježíš řečí svatého Petra a řka: „Šimone, králi tohoto světa ot kterých berú dar nebo úrok, ot synóv li, či od cizích?“ K tomu on otpovědě: „Od cizích.“ K tomu Ježíš vecě: „Tehda jsú synové toho prázdni. Ale všakž abychom jich nepohoršili, jdi k moři, uvrziž udici a první rybu, jížto jmeš, otevřeš jí usta i nalezneš peniez. Ten vezma, dajž za mě i za sě.“
V tu hodinu přistúpivše
