žalostivě mluvieše k Ježíšovi a řka: „Hospodine, dcera má večas umřěla jest, ale rač přijíti a na ni svú svatú ruku položiti a inhed živa bude.“
A když tak spolu jdiešta, povzdvih sě veliký lid, za Ježíšem pojide, mezi nimižto bieše jedna velmi nemocná žena. A chtie tomu někteří mistři, ež jest to byla svatá Marta, svaté Mandalény sestra. A ta jistá nemocná tak sobě na mysli dieše: „Dotknu li sě jen podolka jeho rúcha, uzdravena budu.“ Tak mysléci, s velikým strachem k Ježíšovi přistúpivši, jeho sě rúcha dotekši a inhed uzdravena byla. K nížto sě Ježíš obrátiv, vecě: „Buď s dobrú nadějí, dcero, viera tvá tě spasila.“ A inhed v tu hodinu ta žena uzdravena byla.
A když Ježíš všel do toho kniežete domu, nalezl, ano podlé tehdajšieho obyčeje okolo umrlcě pustují hlučně, k nim vecě: „Jděte pryč, neumřělať jest, ale spíť.“ A zatiem jemu sě posmieváchu proto, točíš ež řekl, neumřělať jest, ale spíť. Tehda Ježíš přistúpiv, té umrlé děvečky ruku držě, vecě: „Děvečko, vstaň!“ A jakž to vecě, tak ona, jež mrtva bieše, vstala. I roznesl sě ten div po vší zemi.
A když Ježíš odtud pojide, pojidešta za ním dva slepá, volajíce a řkúce: „Smiluj sě nad námi, synu Davidóv!“ A když Ježíš vnide v dóm, přistúpila k němu ta dva slepá, k nimažto Ježíš vecě: „Co chceta, ať váma učiním?“ K tomu ona vecěsta: „Hospodine, ráda bychva, abyšta sě otevřele oči nají.“ K nimažto Ježíš vecě: „Věříta li, ež to mohu učiniti váma?“ K tomu ona vecěsta: „Móžeš, hospodine.“ Tehda dotekl sě očí jich a řka: „Podlé vašie viery staň sě váma.“ A inhed prozřěsta. A zatiem,
