dřéve pracovali a vy sě v jich ste v hotové pracovánie uvázali.“ V tu dobu mnozí z toho města jsú veň uvěřili pro svědečstvie řeči té ženy, jěž byla řekla: „Vše mi pověděl, co sem kdy byla učinila.“ Zatiem přišedše k němu ti jistí toho města lidé, počechu jeho prositi, aby s nimi přěbyl. I ostal u nich ta dva dni a potom velím viece jich uvěřilo pro jeho svaté kázanie i mluviechu tej ženě a řkúc, ež juž ne pro tvú řeč věříme, neb juž sami jsme slyšeli i vieme, ež jest to Spasitel všeho světa.
Od Ježíše v Nazaretě Židé žádají divóv
Potom odtad Ježíš šel do města Nazareta a tu jsú k němu přistúpivše licoměrníci řekli: „Slyšeli sme, ež jsi ty mnoho divóv učinil v tom městě Kafarnaum. Učiniž i zde v tvéj v přirozenéj vlasti.“ Jimžto Ježíš vecě: „Zajisté pravi vám, ež ižádný prorok nenie vzácen v svéj přirozenéj vlasti. A to vám za pravdu pravi, ež jest bylo mnoho vdov, žádajíc Heliáše v Židovských vlastech tehdy, když sě bylo nebe zavřělo tři léta a šest měsiecóv, točíš déšč nešel tolik časóv, proněžto byl veliký hlad po všech zemiech. Avšak k nikteréjž z těch vdov poslán jest Heliáš, jediné k uonéj chudéj vdově, pohancě z Sarepta, neb jsú, točíš jiné, nebyly tak nábožné jako tato. A mnoho jest bylo malomocných v Židovských vlastech za Helizea proroka, a nikte z nich nebyl uzdraven, jediný Naaman, rodem Syrus.“ O němžto sě píše v čtvrtých Králových knihách, kak jest byl dobrý a bohu vděčný.
Ta Ježíšova řeč ten rozum nese, ež na něm divóv licoměrníci žádáchu, a nejsúce dóstojni. Tu řeč oni ot Ježíše uslyševše, velmi sě rozhněvavše, z města jej