na zboží i na životech byli bezpečni a zámutkuov neměli. Tiemto ustaveniem zapoviedáme, aby žádný člověk, kteréhož kolivěk stavu byl by neb duostojenstvie, buď pán šlechtic, buď prelát nebo duchovní člověk, nikdy neprosil u krále žádných listuov na zbožie nebo na práva, kteráž slušejí pod královskú korunu, ani žádných obrokuov duchovních, doněvadž by smrtí umrlého člověka na královskú milost svobodně nepřišli, neb jest nepočestné i příliš ohyzdné nadějí pánem se učiniti svého bližnieho za jeho živnosti. Pakli by kto byl tak chytrý, že by tajně některý list uprosil, buď na svědské dědiny nebo na duchovní obroky, kterých má král podávati, zapoviedáme i přikazujem, aby ti listové byli potupeni a moci neměli nižádné.
Aby žádný neprosil sobě svobody na dědiny
Jakož svědčí pravda svatého čtení, že každé královstvie v sobě rozdělené pusto ostává, i také náš smysl přirozený nás učí, že každá ctnost i duostojenstvie v jednotě jest mocnějšie nežli v rozdělení. I což by to platno bylo nám takú snažnost k českému království nésti, ješto jest již bylo dosti chudé a churavé, by pán buoh vyzdvižením našeho ciesařstvie nad lidem toho královstvie byl se nesmiloval.
A protož naučením božím mocně zapovídáme všem kniežatóm pánuom, šlechticuom, manuom, vladykám, měšťanuom i všíe obci našeho českého královstvie, aby žádný pro nižádnú věc nikdy sobě svobody na žádné dědiny, hrady nebo tvrze neprosil na králi ani směl prositi a zvláště na dědiny, hrady nebo města, kteréž hrady a města jsú vysazeny a vysazena na mezech českého královstvie, než aby ta města a hradové i s tiem, což k nim příslušie, byli v poslušenství našem a králuov českých budúcích, jakož jsú byli od stara dávna. A také ustavujem, aby žádný král po nás budúcí těch, ktož by chtěli prositi nebo prosili, nikdy v tom neuslyšal ani k tomu přivolil pod ztraceniem svého duostojenstvie a pod přísahú, kteréž sám pán buoh mstí. A ktož by toho prosil, aby nad ním duchovně buoh pomstil a toho, což by uprosil, aby nad ním duchovně buoh pomstil a toho, což by uprosil, aby byl odsúzen.
A jiná kniežata, páni šlechtici, vladyky, měšťané i všecka obec našeho českého královstvie mají na něho oděnú rukú povstati a jeho zbožie zebrati a jeho viery a cti odsúditi. jakožto zrádci a dráče nebo lúpežníka obecnieho dobrého našeho královstvie českého.
O obnovení přísahy a slibu královského
Také má král český přisieci a svú přísahu obnoviti, že nikdy pro žádnú věc na mezech královstvie českého nedopustí
