by byli ve cti a v dobrých obyčejích poznáni a ješto by měli obydla a dědiny v českém království.
O sedění piesařském a o chování desk zemských
Piesařové zemští, jakož obyčej starý držal, aby sedění měli a bydlili na našem hradě pražském, téhož obyčeje potvrzujem. A dsky zemské nebo knihy, kteréž má na dědiny nebo na plat dokonané, ty mají býti zapečetěny pečetmi najvyššieho komorníka, najvyššieho sudieho, najvyššieho písaře zemského a purkrabie pražského. A mají býti schovány v kostele pražském v kaple podlé svatosti a nemají nikdy otevřieny býti, než při najvyššiem komorníku a při pániech zemských, jakož jest obyčej byl od stara dávna.
O psanciech k milosti navrácených
Každá milost má s rozmyslem konána býti, tak aby tú milostí spravedlnost nebyla poškvrněna. A protož z božie milosti ustavujem, když by koli český král kterému psanci pro lúpež, pro zlodějstvo neb pro kterúž kolivěk zjevnú vinu chtěl milost dáti, to muož učiniti, aby jej živil. Ale ta poškvrna má na něm ostati podlé zaslúžení jiným na znamení, aby se téhož varoval.
O slibiech že lotruom a lúpežníkóm plnen nemá býti
Ohavné žalobě od našich věrných častokrát slyšíce, že lotrové, zlodějové, zběhové a lúpežníci v našem českém království od dávných časuov rozmohli jsú se byli, ale z boží pomocí již jsme jich diel shladili pomstú meče a provazu. Avšak nemohúce všeho vyčistiti ještě slyšíme, že někteří zlí a zúfalí jsú v našem českém království, ješto dobré lidi netoliko lúpí, berúce jich sbožie, ale jímají je a sázejí v rozličné vazby, aby je šacovali a mučili pro peníze. A oni pro velikú núzi od nich se vyrukují a slibují pod věrú a pode ctí, aby jim určené peníze dali, nebo se zase postavili v jich vazbu a v mučení. A tak mnoho dobrých, jedni pro bázen, druzí pro svú sprostnost své sliby plnie těm zlým lidem.
A protož chtiece a žádajíce svým věrným pokoj v našem českém království zjednati, tiemto ustavením zapoviedáme věčně, aby těch slibuov žádný neplnil, neb ty sliby umořujem, aby moci neměly žádné. A nad to, aby lepšie jistota toho byla, ustavujem a přičiňujeme, když by kto těm zlým lidem a lotruom přes tuto zápověd plnil a což by jim dal, aby tolikéž do královské komory propadl, neb to slušie, když kto obranú dobrú zhrdá a sám se škody dopúštie, aby měl dvojí pomstu pro své nedbánie,
