kterak by mohli vlúditi se a vstúpiti v ovčinec boží a žádajíce, aby mohli svým kúsaniem ovce sežrati a rozehnati od pastýře a od dobré pastvy.
Tiť jsú synové otce zlořečeného a rozmnožitelé lstí falešných k přeluzování sprostných duší poslaní. Tiť jsú hadové, ješto tiše a sladce sýpie, a pod tú sladkostí jed z sebe vylévají, neb když sladce mluvie, činie se milosrdní, ale k ostatku od ocasu jed sladký nápoj míšejí sprostným ovciem, točiž lidem neučeným. Ti jistí, když svaté a nerozdielné Trojice jednoty pod chytrostí zlořečenstvie svého tři urazují: totiž pána boha, své bližní i sami se. Pána boha urážejí, když viery křesťanské a syna jeho jediného neznají. Své bližní urážejí, když jim pod nadějí duchovní kacieřské sladkosti, chtiece je přelstiti, vypravují. Sami se také ukrutně ranie, když po vypuzení duše těla svá těžce na oheň rozdávají, kteréžto smrti, poznajíce vieru boží, mohli by prázdni býti, chváléc pána boha v Trojici svaté a v jednotě.
Proti takovým kacieřuom bohu i lidem nemilým, jakož slyšíme, že někteří cizozemci přibravše se do našeho českého a křestanského královstvie, snažili jsú se kacieřstvie rozsievati. Toho my Karel ciesař nemohúce ani s právem majíce trpěti, z své snažnosti přikazujem, aby bylo v témž našem království provoláno pod zápovědí našie pomsty mečem neb ohněm, aby žádné kacieřstvie ani svolení šibalské, ješto by se proti cierkvi svaté chýlilo, v našem království nebylo trpěno ani zatajeno, přikazujíce našim všem úředníkóm, purgrabiem i popravciem, aby se po nich pilně ptali a je jímajíce vydávali prelátóm a mistruom, aby jich na víře cierkve svaté pokusili, jakož na ně záleží. A když by je v kacieřství poznali a nechtěli ustúpiti bludu kacieřského, poznajíce vieru cierkve svaté a pána boha v jeho světlosti, tehdy mocí ustavení tohoto přikazujem, aby je na smrt dali, s tiem kacieřstvím živé přede vším lidem na ohni spálili, poněvadž nechtěli poznati světlosti boha otce věčného a syna jeho jediného našeho vykupitele chvály držeti v jednotě, jakož viera křesťanská káže.
Přikazujem také našim všem vladařuom, kdež by zvěděli kteréžkoli kacieře, aby je naší mocí jímali a svížíce těm mistruom kacieřským vydávali na pokúšení po jistých poslech beze všeho omylu.
Ustavení, aby žádný na svých dědinách a v domiech kacieřuov nepřechovával
Všem našim věrným zemanuom přikazujem, aby žádného kacieře, kteréž by koli viery byli, na své dědiny neb do svých
