diem, že ho neznám, budu vám podoben, lhář. Ale já viem, že od něho sem a on mě jest poslal.“ J7,30 Protož hledáchu ho popadnúti, a žádný neztáhl ruky naň, neb ještě bieše nepřišla hodina jeho. J7,31 Ale z zástupa mnozí věřiechu veň a praviechu: „Kristus když příde, zdali viece znamenie učiní, než která tento činí?“ J7,32 Uslyšechu zákonníci zástup, an to mluví o něm, i poslachu kniežata a zákonníci sluhy, aby ho popadli. J7,33 Tehdy řekl jim Ježíš: „Ještě malý čas sem s vámi a jdu k tomu, jenž mě jest poslal. J7,34 Budete mne hledati, a nenaleznete, a kde sem já, vy nemóžete přijíti.“ J7,35 Tehdy sú řekli Židé sami k sobě: „Kam tento pójde, že nenaleznem jeho? Zdali v rozptýlenie pohanóv pójde a bude učiti pohany? J7,36 Která jest tato řeč, kterúž jest řekl: Hledati budete mne, a nenaleznete, a kdež sem já, vy nemóžete přijíti?“

J7,37 Pak v poslední den velikého svátku stáše Ježíš a voláše řka: „Ač kto žiežní, poď ke mně [a pij]text doplněný editorem[214]a pij] et bibat lat.. J7,38 A ktož věří v mě, jakož die písmo: Potoci z břicha jeho potekú vody živé.“ J7,39 Ale to jest řekl o duchu svatém, jehož mějieše přijíti věřící v něho. Neb ještě nebieše [duch svatý dán, že Ježíš ještě nebieše]text doplněný editorem[218]duch svatý dán, že Ježíš ještě nebieše] Spiritus datus, quia Iesus nondum erat lat. (homoiot.) oslaven.

J7,40 Protož z toho zástupu, když uslyšechu ty řeči jeho, praviechu: „Jistě toť jest prorok.“ J7,41 Jiní praviechu: „Totoť jest Kristus.“ Ale někteří praviechu: „Zdali od Galilee příde Kristus? J7,42 Však písmo die, že z plemene Davidova a z Bethlema kaštelu, kdež jest byl David, vyjde Kristus.“ J7,43 A tak rozdvojenie stalo se jest v zástupu pro něho. J7,44 Tehdy někteří z nich chtiechu ho polapiti, ale žádný nepusti naň ruky. J7,45 Protož přijidechu [sluhy]text doplněný editorem[220]sluhy] ministri lat. k biskupóm a k zákonníkóm. I řekli sú jim oni: „Proč ste ho nepřivedli?“ J7,46 Odpověděchu sluhy: „Nižádný jest člověk [tak]text doplněný editorem[222]tak] sic lat. nemluvil, jako tento člověk mluví.“ J7,47 Tehdy odpověděchu jim zákonníci: „Zdali i vy svedeni ste? J7,48 Zdali z kniežat uvěřil kto v něho neb z zákonníkóv? J7,49 Ale zástup ten, jenž zákona nezná, zlořečení sú.“ J7,50 Vece Nikodemus k nim, ten, jenž bieše přišel k němu v noci, kterýž jeden bieše z nich: J7,51 „Zdali zákon náš súdí člověka dřéve, než uslyší od něho [a zvie]text doplněný editorem[224]a zvie] et cognoverit lat., co by učinil?“ J7,52 Odpověděli sú a řekli sú jemu: „Zdali i ty Galilejský si? Uptaj se písma a viz, že prorok od Galilee nevstává.“ J7,53 I vrátili sú se každý do svého domu.

Osmá

J8,1 Pak Ježíš bral se jest na horu Olivetskú J8,2 a na úsvitě opět přijide do chrámu a vešken lid přijide k němu a sedě učieše jej. J8,3 I přivedechu mistři a zákonníci ženu popadenú v cizoložství a postavichu ji naprostřed J8,4 a řekli sú jemu: „Mistře, tato nynie popadena jest v cizoložství J8,5 a v zákoně Mojžieš přikázal jest nám takovú ukamenovati. Protož ty co dieš?“ J8,6 A to praviechu pokúšejíc jeho, aby ho mohli obžalovati. Tehdy Ježíš skloniv se dolóv, prstem psáše na zemi. J8,7 A když ustavični biechu tiežíce ho, zdvihl se jest a řekl jim: „Kto jest z vás bez hřiechu, ten první vrz na ni kamenem.“ J8,8 A opět skloniv se, psáše na zemi. J8,9 A uslyševše to, jeden po druhém vycháziechu, počevše od starších, i osta sám Ježíš a žena naprostřed stojéc. J8,10 A pozdvih se Ježíš, vece jí: „Ženo, kde sú ti, jenž na tě žalováchu? Nižádný tebe neodsúdil?“ J8,11 A ona vece: „Nižádný, pane.“ I řekl jest Ježíš: „Aniž já tě odsúdím, jdi a již viece neroď hřěšiti.“

J8,12 Tehdy opět mluvil jest jim Ježíš řka: „Já sem světlo světa; kto mne následuje, nepójde ve tmách, ale bude mieti světlo života.“ J8,13 Tehdy řekli sú zákonníci: „Ty sám o sobě svědečstvie vydáváš, svědečstvie tvé nenie pravé.“ J8,14 Odpovědě Ježíš a vece jim: „Ač já svědečstvie vydávám sám o sobě, pravé jest svědečstvie mé, neb viem, odkud sem přišel aneb kam jdu. Ale vy neviete, odkud jdu ani kam [se beru]text doplněný editorem[237]se beru] vado lat.. J8,15 Že vy podlé těla súdíte, ale já nesúdím nižádného. J8,16 A pakli já súdím, súd mój pravý jest, neb sám nejsem, ale já, a jenž mě poslal, otec. J8,17 A v zákoně vašem psáno jest, že dvú člověkú svědečstvie jest pravé. J8,18 Já sem, jenž svědečstvie vydávám sám o sobě, a svědečstvie vydává o mně, jenž mě jest poslal, otec.“ J8,19 Tehdy řekli sú jemu: „Kde jest otec tvój?“ Odpovědě Ježíš: „Ani mne viete, ani otce mého. Byšte mě věděli, snad byšte i otce mého věděli.“ J8,20 Ta slova mluvil jest Ježíš v pokladnici, uče v chrámě, a žádný nelapil ho, neb ještě bieše nepřišla hodina jeho.

J8,21 Tehdy opět