opět biechu učedlníci jeho vnitř a Tomáš s nimi. Přijide Ježíš zavřenými dveřmi i sta uprostřed a vece jim: „Pokoj vám!“ J20,27 Potom vece Tomášovi: „Vlož sem prst svój a ohlédaj ruce mé a přičiň ruku svú a pusť v bok mój a neroď býti nevěřící, ale věrný.“ J20,28 Odpovědě Tomáš a vece jemu: „Pán mój a buoh mój!“ J20,29 Vece jemu Ježíš: „Žes viděl mě, a uvěřil si. Blahoslavení, jenž sú neviděli, a věřili.“ J20,30 Mnohá jistě i jiná znamenie činil jest Ježíš před obličejem učedlníkóv svých, kteráž nejsú psána v knihách těchto. J20,31 Ale tato sú psána, abyšte věřili, že Ježíš Kristus jest syn boží, abyšte věříce život měli ve jménu jeho.
Kapitola XXI.
J21,1 Potom zjevil se jest Ježíš u moře Tiberiadis. A takto zjevil se jest: J21,2 Biechu spolu Šimon Petr a Tomáš, jenž slove Didymus, a Natanael, jenž bieše od Kany galilejské, a syny Zebedeova a jiná dva z učedlníkóv jeho. J21,3 Vece jim Šimon Petr: „Jdu lovit ryb.“ Řkú jemu: „Jdeme i my s tebú.“ I vyšli sú a vstúpili sú na lodí, a té noci nic sú neulovili. J21,4 A když již bylo ráno, stál jest Ježíš na břehu, ale nepoznali sú učedlníci, by Ježíš byl. J21,5 Protož vece jim Ježíš: „Děti, zdali krmičku máte?“ Odpověděchu jemu: „Nic.“ J21,6 Vece jim: „Pusťte na pravici přievoza siet a naleznete.“ Protož pustili sú a již nemožéchu jie táhnúti pro množstvie ryb. J21,7 Tehdy vece učedlník ten, jehož milováše Ježíš, Petrovi: „Pánť jest.“ Tehdy Šimon Petr, když uslyše, že pán jest, podpása se sukní (neb bieše náh) i pusti se v moře. J21,8 Ale jiní učedlníci plavením pravým přijidechu (neb nedaleko biechu od země, ale jako dvě stě loket), táhnúce siet ryb. J21,9 Protož když sú sstúpili na zemi, uzřeli sú uhlé položené a rybu na něm položenú a chléb. J21,10 Vece jim Ježíš: „Přineste [z ]text doplněný editorem[568]z] de lat. ryb, které ste nynie ulovili.“ J21,11 Vstúpi Šimon Petr a vytaže siet na zemi, plnú velikých ryb, sto padesát a tři. A když jich tak mnoho bylo, neroztrhla se jest siet. J21,12 Vece jim Ježíš: „Poďte a obědujte.“ A nižádný z těch, ješto obědváchu, nesmějieše otázati ho: „Ty kto si?“, vědúce, že pán jest. J21,13 I přijide Ježíš a vzal chléb a dáváše jim, a z ryby též. J21,14 To již třetie zjevil se jest [Ježíš]text doplněný editorem[572]Ježíš] Iesus lat. učedlníkóm svým, když jest z mrtvých vstal.
J21,15 Tehdy když již biechu obědvali, vece Ježíš Šimonovi Petrovi: „Šimone Jakubóv, miluješ li mě viece těchto?“ Vece jemu: „Také, pane, ty vieš, že miluji tě.“ Vece jemu: „Pas beránky mé.“ J21,16 Vece jemu opět: „Šimone Jakubóv, miluješ li mě?“ Vece jemu: „Také, pane, ty vieš, že miluji tě.“ Vece jemu: „Pas beránky mé.“ J21,17 Vece jemu třetie: „Šimone Jakubóv, miluješ li mě?“ Zamúti se Petr, že jemu řekl třetie: „Miluješ li mě?“, [i]text doplněný editorem[583]i] et lat. vece jemu: „Pane, ty všecky [věci]text doplněný editorem[584]všecky <věci>] omnia lat. vieš, žeť miluji tě.“ Vece jemu: „Pasiž ovce mé. J21,18 Věrně, věrně pravi tobě, kdyžs byl mlazší, opasovals se a chodil si, kde si chtěl. Ale když se zstaráš, ztiehneš ruce své a jiný tě opáše a povede tě, kam ty nechceš.“ J21,19 A to jest řekl znamenaje, kterú by smrtí měl oslaviti boha. A když to povědě, vece jemu: „Poď po mně.“
J21,20 Obrátiv se Petr, uzře toho učedlníka, jehož milováše Ježíš, jdúcieho po sobě, jenž i odpočíval na večeři na prsech jeho a řekl: „Pane, kto jest, jenž zradí tě?“ J21,21 Protož toho když uzře Petr, vece k Ježíšovi: „Pane, a co tento?“ J21,22 Vece jemu Ježíš: „Tak ho chci nechati, dokudž nepřídu, co tobě do toho? Ty mne následuj.“ J21,23 Tehdy vyjide řeč ta mezi bratřími, že učedlník ten neumře. A neřekl jest jemu Ježíš: „Neumře,“ ale: „Tak ho chci nechati, dokudž nepřídu, co tobě do toho?“ J21,24 Toť jest učedlník ten, jenž svědečstvie vydává o těch věcech a popsal jest tyto věci, a viemy, že pravé jest svědečstvie jeho. J21,25 A jsú i jiné mnohé věci, které jest činil Ježíš, kteréžto by byly psány všecky skrze, nemním, by tento svět mohl pochopiti ty knihy, ješto by měly psány býti. Amen.
Skonali sú se čtyřie evanjelisty