drobty, ješto sú zóstali, ať nezahynú.“ J6,13 Tehdy sebrali sú a naplnichu XII košóv otruskóv z pěti chlebóv ječných a ze dvú rybú, ješto zbylo těm, ješto sú jedli. J6,14 Tehdy ti lidé, když uzřechu ten div, kterýž bieše učinil, praviechu, že tento jest jistě prorok, jenž má přijíti na svět. J6,15 Tehdy Ježíš, když pozna, že mějiechu přijíti, aby jej popadli a učinili králem, uteče [opět na horu]text doplněný editorem[161]opět na horu] iterum in montem lat. on sám.
J6,16 A když by pozdě, sjidechu učedlníci jeho k moři. J6,17 A když vstúpichu na lodí, přejidechu přes moře do Kafarnaum. A již se biechu tmy učinily, a nepřišel k nim Ježíš. J6,18 A moře dutím velikého větru povstáváše. J6,19 Tehdy když biechu odpluli jako honóv XXV aneb XXX, uzřechu Ježíše chodiece na moři, a že blízko jest k lodí, i báchu se. J6,20 Ale on řekl k nim: „Jáť sem, neroďte se báti!“ J6,21 Tehdy chtiechu ho vzieti na lodí, a inhed lodie přihna k zemi, do niež jdiechu. J6,22 Pak jiného dne zástup, jenž stáše za mořem, uzře, že jiná lodie tu nebieše, než jedna, a že nebieše všel s učedlníky svými Ježíš na lodí, ale sami učedlníci biechu odešli. J6,23 A jiné lodie biechu připluly od Tiberiady k tomu miestu, kdež biechu jedli chléb, dieky činiece bohu. J6,24 Tehdy když uzře zástup, že by tu Ježíš nebyl ani učedlníci [jeho]text doplněný editorem[167]jeho] eius lat., vstúpichu na lodí i přijidechu do Kafarnaum hledajíce Ježíše.
J6,25 A když jej nalezechu za mořem, řekli sú jemu: „Mistře, kdy si sem přišel?“ J6,26 Odpovědě jim Ježíš a vece: „Věrně, věrně pravi vám, hledáte mne ne proto, že ste divy viděli, ale že ste z chlebóv jedli a nasyceni ste. J6,27 Dělajte ne ten pokrm, ješto hyne, ale ješto ostává k věčnému životu, kterýžto syn člověka dá vám, nebo ten otec buoh znamenal jest.“ J6,28 Protož řekli sú k němu: „Co učiníme, abychom dělali diela božie dobrá?“ J6,29 Odpovědě Ježíš a vece jim: „Toť jest dielo božie, abyšte věřili v něho, jehož jest on poslal.“ J6,30 Protož řekli sú jemu: „Kteréž ty tehdy činíš [znamenie, abychom viděli a věřili tobě to, což činíš]text doplněný editorem[169]znamenie, abychom viděli a věřili tobě to, což činíš] signum ut videamus et credamus tibi? quid operaris? lat. (homoiot.)? J6,31 Otcové naši jedli sú mannu na púšti, jako psáno jest: Chléb z nebe dal jest jim jiesti.“ J6,32 Tehdy řekl jest jim Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, [ne Mojžieš dal vám chléb z nebe, ale otec mój dává vám chléb z nebe pravý]text doplněný editorem[170]ne Mojžieš dal vám chléb z nebe, ale otec mój dává vám chléb z nebe pravý] non Moyses dedit vobis panem de caelo, sed Pater meus dat vobis panem de caelo verum lat. (homoiot.). J6,33 Chléb z nebe pravý jest, jenž jest s nebe stúpil a dává život světu.“ J6,34 Tehdy řekli sú k němu: „Pane, vždy daj nám chléb ten!“ J6,35 I řekl jim Ježíš: „Já sem chléb života. Ktož příde ke mně, nebude lačněti, a kto věří v mě, nebude žiezniti nikdy. J6,36 Ale řekl sem vám, že ste i viděli mě, a neuvěřili ste. J6,37 Vše, což mi dá otec, ke mně příde a toho, jenž příde ke mně, nevyvrhu ven. J6,38 Neb [sem]text doplněný editorem sstúpil s nebe, ne abych činil vóli svú, ale vóli toho, jenž mě jest poslal. J6,39 A to jest vóle toho, jenž mě jest poslal, otcova, aby všecko, což mi jest dal, neztratil z toho nic, ale vzkřiesil to v najposlednější den. J6,40 Neb ta jest vóle otce mého, jenž mě jest poslal, aby každý, jenž vidí syna a věří v něho, měl život věčný, a já zkřiesím jej v poslední den.“ J6,41 Tehdy reptáchu Židé z toho, že by byl řekl: Já sem chléb, jenž sem s nebe stúpil. J6,42 I praviechu: „Však tento jest Ježíš, [syn]text doplněný editorem[178]syn] filius lat. Josefóv, jehož sme my znali otce i máteř. Kterak tehdy die tento, že sem s nebe stúpil?“ J6,43 Tehdy odpovědě Ježíš a vece jim: „Neroďte reptati vespolek, J6,44 žádnýť nemóž přijíti ke mně, jediné otec, jenž mě jest poslal, přitrhne jej; a já zkřiesím ho v poslední den. J6,45 Psáno jest v prorociech: I budú všickni učení boží. Každý, ktož jest uslyšal od otce a naučil se, příde ke mně. J6,46 Ne proto, by kto viďal otce, jediné ten, jenž od boha jest, tenť jest viděl otce. J6,47 Věrně, věrně pravi vám, kto věří v mě, má život věčný.“
J6,48 „Já sem chléb života. J6,49 Otcové vaši jedli sú mannu na púšti, a zemřeli sú. J6,50 Tento jest chléb pravý s nebe stupující, aby ač kto z něho jedl by, neumře. J6,51 Já sem chléb živý, jenž sem s nebe stúpil. J6,52 Ač kto jiesti bude z toho chleba, živ bude na věky. A chléb, který já vám dám, tělo mé jest za život světa.“ J6,53 Protož svářiechu se Židé vespolek řkúce: „Kterak móž nám tento dáti tělo své k jedení?“ J6,54 Tehdy vece jim Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, nebudete li jiesti těla syna člověka a píti jeho krve, nebudete mieti života v sobě. J6,55 Ktož jie tělo mé a pie krev mú, má život věčný a já vzkřiesím jej v poslední den. J6,56 Tělo mé zajisté právě jest pokrm a krev má právě
