svého nazýváše bohem, čině se roven bohu.

Protož odpovědě Ježíš a vece jim: J5,19 „Věrně, věrně pravi vám, nemóž syn sám od sebe ničehož učiniti, jediné co vidí otce činiece, nebo co kolivěk [on]text doplněný editorem[128]on] ille lat. učiní, to i syn také činí. J5,20 Neb otec miluje syna a všecky věci ukazuje jemu, kteréž on činí. A větčie nežli ty skutky ukáže jemu, abyšte vy se divili. J5,21 Nebo jakožto otec křiesí mrtvé a obživuje, tak i syn člověka, které chce, obživuje. J5,22 Aniž zajisté otec súdí koho, ale vešken súd dal jest synu, J5,23 aby všickni ctili syna, jakož ctie otce. Ktož nectí syna, nectí otce, jenž ho je poslal. J5,24 Věrně, věrně pravi vám, [že]text doplněný editorem[130]že] quia lat. ktož slova má slyší [a]text doplněný editorem[132]a] et lat. věří jemu, jenž mě jest poslal, má život věčný a na súd nepříde, ale jde od smrti v život. J5,25 Věrně, věrně pravi vám, že přicházie hodina, a již jest, kdyžto mrtví uslyšie hlas syna božieho, a ktož uslyšie, živi budú. J5,26 Nebo jakož otec má život sám v sobě, takež jest dal i synu život mieti samému v sobě. J5,27 A dal jest jemu moc súd učiniti, neb syn člověka jest. J5,28 Neroďte se diviti tomu, že přicházie hodina, v kteréžto všickni, jenž v hrobiech sú, uslyšie hlas syna božieho J5,29 i pójdú ti, kteříž sú dobré věci činili, na vzkřiešenie života, ale ktož sú zlé věci činili, na vzkřiešenie súdu. J5,30 Nemohu já sám ničehož učiniti, ale jakož slyším, tak súdím, a súd mój spravedlivý jest, neb nehledám své vóle, ale toho, jenž mě jest poslal, otce.“

J5,31 „Ač já svědečstvie vydám sám o sobě, svědečstvie mé nenie pravé. J5,32 Jiný jest, jenž svědečstvie vydává o mně, a viem, že pravé jest svědečstvie jeho, kteréžto vydává o mně. J5,33 Vy ste poslali k Janovi a svědečstvie vydal jest pravdě. J5,34 Ale [já]text doplněný editorem[141]já] ego lat. od člověka svědečstvie neberu, ale i to pravi, abyšte vy spaseni byli. J5,35 On jest byl lucerna hořície a svietiec, ale vy ste se nechtěli na čas veseliti v světlu jeho. J5,36 Ale já vám svědečstvie vydávám větčie než Jan. Neb skutky, kteréž mi jest dal otec, abych je dokonal, ti skutkové, kteréž já činím, svědečstvie vydávají o mně, že mě jest otec poslal. J5,37 [A jenž mě jest poslal otec]text doplněný editorem[146]A jenž mě jest poslal otec] et qui misit me Pater lat. (homoiot.), tenť jest svědečstvie vydal o mně. Ani ste hlas jeho kdy slyšeli, aniž ste tváři jeho viděli J5,38 a slova jeho nemáte v sobě přebývajícieho, neb jehož on poslal jest, tomu vy nevěříte. J5,39 Ptajte se u písmě, neb vy mníte v tom písmě život věčný mieti, a toť jest písmo, ještoť svědečstvie vydává o mně, J5,40 a nechcete přijíti ke mně, abyšte život měli. J5,41 Zvelebenie od lidí nepřijímám, J5,42 ale poznal sem vás, že milovánie božieho v sobě nemáte. J5,43 Já sem přišel ve jméno otce mého, a nepřijeli ste mne. Přijde li jiný ve jméno své, toho přijmete. J5,44 A chvály, jenž od samého boha jest, nehledáte, kterak vy móžete věřiti, jenž chválu vespolek přijímáte? J5,45 Neroďte mnieti, bych já měl žalovati na vy před otcem, jestiť, jenž na vy žaluje, Mojžieš, v němž vy naději máte. J5,46 Neb byšte věřili Mojžiešovi, věřili byšte snad i mně, neb on o mně popsal jest. J5,47 A poňavadž jeho písmu nevěříte, kterak slovóm mým uvěříte?“

Kapitola šestá

J6,1 Potom odjide Ježíš za moře galilejské, jenž jest Tiberiadis, J6,2 a jdieše po něm množstvie veliké, neb vidiechu znamenie, kteréž činieše nad těmi, kteříž nemáháchu. J6,3 Protož vjide Ježíš na horu a tu sedieše s učedlníky svými. J6,4 A bieše blízko velika noc, den slavný židovský. J6,5 Protož když pozdviže oči Ježíš a uzře, že množstvie převeliké jde k němu, vece Filipovi: „Odkud nakúpíme chlebóv, aby jedli tito?“ J6,6 Ale [to]text doplněný editorem[154]to] Hoc lat. pravieše pokúšeje jeho, neb sám vědieše, co by měl učiniti. J6,7 Odpovědě jemu Filip: „Za dvě stě peněz nestačí chlebóv jim, aby každý něco málo vzal.“ J6,8 Vece jemu jeden z učedlníkóv jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra: J6,9 „Jest jedno dietě zde, jenž má pět chlebóv ječných a dvě rybě, ale co to jest mezi mnohé?“ J6,10 Tehdy vece jim Ježíš: „Kažte lidu zsaditi se.“ A bieše sena mnoho na tom miestě. Tehdy zsadichu se mužie číslem jako pět tisícóv. J6,11 Tehdy vzal jest Ježíš chleby, a když dieky učini, rozda sedícím, též i z ryb, což sú chtěli. J6,12 A když naplněni biechu, řekl jest učedlníkóm svým: „Sbeřte